"Matko! Míří sem..."

387 22 2
                                    

Byl krasný den. Byla jsem venku a krmila slepice. Všechno se zdálo být fajn dokud jsem neucitila jak se země chvěje. Zpoza kopce vyjela skupina asi 5 lidi na koních a za nimi šlo pár pěšáků.

Vyděšeně jsem se rozběhla do domu. Matka seděla u stavu a tkala. Vypadalo to jako by si vůbec nevšimla, že se něco děje.

"Matko! Míří sem nějaká skupina jezdců a nemají vlajku naší země." Měli krvavé rudou vlajku a naše země má modrou. Já s matkou bydlime v lese daleko od města. Moc.informací se k nám nedostává, ale poradíme si i bez toho.

Matka vstala a podívala se z okna. Skupinka už byla tu. Jezdci sesedli z koní a vešli dovnitř. Když nás viděli jenom se pousmali.

"Dobrý den dámy." řekl jeden ironicky a ostatní se rozesmali. Pak jeho pohled padl na mě.

"Tuhle." nařídil a jeho muži se na mě vrhli a chytli mě.

"Co to děláte?!" vykřikla jsem.

"Potřebujeme šikovné služky a kuchařky do naší armády. Vaše slabá země by stejne dlouho nevydržela, jenom vám to utrpení zkrátíme." zasmál se a vyšel ven. Jeho muži mě táhli za ním. Nedokazala jsem se jim vykroutit.

"Matko!!" volala jsem, ale ona nic. Dělala že tam nejsem. Nemohla jsem tomu uvěřit. Sice jsem ji nikdy neměla moc ráda, ale byla to moje matka. Nastvala jsem se: "Jak chceš! Hod mě vlkům, vrátím se jako vůdce smečky!!" vykřikla jsem.

Muži se začali smát. "Kočička nějak zlobí." řekl jeden a chtěl mě pohladit po vlasech, ale já jsem ho kousla do ruky.

"Svažte ji!!" vykřikl a chytil se za ruku. Ostatní mě svázali pevnými provází a privazali mě k jednomu z koní. Něco mi říkalo, že to co mě čeká nebude nic dobrého.

--------------------

Tak co lidí? :D mám psát dál? :)

Budu ráda za komenty a votes.

Pro přehled odehrává se to ve středověku, ale budou tam i fantasy postavy atd. :*

Vaše kacenkq

Ps. Viva il žehlicka :3

Pss. Doporučte

Já se vrátím!Kde žijí příběhy. Začni objevovat