Minulost v ohrožení [DOKONČENO]

29

,, Já věděla, že přežiješ, ani chvilku jsem nepochybovala!" vykřikla Kája, když se jako uragán přihnala k mé posteli, a mně tím vykouzlila úsměv na tváři. 

,, Já vím...Díky, Kájo," řekla jsem a ona mě vzala za ruku. 

,, Tady máš nějaké oblečení, ať tu nejsi jak v strip baru," smála se a hodila mi tričko a tepláky. Pravda je, saténové spodní prádlo není úplně nejvhodnější oblečení. Já jsem se do toho pomalu nasoukala. Do místnosti vešel táta. Viditelně se mu ulevilo, když mě uviděl při vědomí.

,, Jak se cítíš, zlatíčko?" zeptal se mě a posadil se na kraj postele. 

,, Trochu se mi motá hlava a jsem zesláblá, jinak jsem, myslím, v pořádku. Díky, tati. Mrzí mě to, musela jsem tě hrozně vyděsit. Ví o tom máma?" zeptala jsem se ho a on si jen povzdechl. Pohladil mě po hlavě.  Všimla jsem si, že Jan stojí ve dveřích a opírá se o futra.

,, To nic, Lianko, hlavní je, že ses probrala. Nina zatím nic neví. Řekl jsem, že jsem musel narychlo odjet kvůli pacientovi, byla by strachy bez sebe, kdybych jí to pověděl. Nyní jí to ale řeknu. Vezmu tě domů a budeš ještě pár dní odpočívat, ano?" řekl táta klidně a já smutně přikývla. Nemůžu si dovolit moc odpočívat, musím chodit do školy a chystat maturitní ples a vystoupení. Jsem předsedkyně třídy, takže mám povinností až nad hlavu. 

,, Ano...Chtěla jsem...Chtěla jsem se tě zeptat, jestli by-" mumlala jsem, ale táta mě přerušil. 

,, Jan samozřejmě pojede s námi. Od čeho máme pokoj pro hosty? Zatahám za pár nitek a opatřím mu doklady, aby mohl začít znovu. Největší oříšek bude vše vysvětlit tvé matce, " řekl táta a já ho dojatě vzala za ruku. 

,, Díky, Pavle, jsem tvým dlužníkem," řekl Jan a táta se na něj lehce pousmál. 

,, Vím, žes tehdy Karlovi dost pomohl, když při studiích neměl peněz nazbyt a pomalu se ani nenajedl. Bez tebe by nebyl schopen dostudovat. Ber to jako díky," odpověděl mu táta. Mně se konečně povedlo posadit a zamrkala jsem. Už se mi povedlo sednout si bez závratě, ano! 

,, Zavoláš, prosím, do školy, a řekneš jim, že jsem nemocná? Když se tam týden neukážu, budou si myslet, že jsem doopravdy umřela," řekla jsem a táta přikývl. 

,, Samozřejmě," odpověděl, opatrně mi vyndal kanylu a ránu zalepil. Pomalu jsem se pošoupla ke kraji postele a spustila nohy. 

,, Hlavně opatrně, ať neupadneš, mohlo by ti to ublížit," řekl táta a já přikývla. 

,, Neboj se, tati...Potřebuju jen do koupelny," řekla jsem a prosebně zamrkala. Opravdu nutně jsem potřebovala na malou. 

,, Já tě tam odnesu, drž se!" řekla Karolína, vyhodila si mě do náruče a s úšklebkem mě pronesla kolem Jana, který si jen povzdechl. Kája mě opatrně vyklopila v koupelně a držela mě, než se mi povedlo samostatně stát na místě. 

,, To je dobrý, díky moc. Zpátky už dojdu," řekla jsem a ona protočila panenky. 

,, Ani náhodou, až budeš hotová, tak na mě zavoláš a já tě odnesu zpátky, jasné?" smála se a já pobaveně zakroutila hlavou. 

,, Tak dobře, mami," řekla jsem otráveně a ona vyšla z koupelny. Nečekala jsem, že zvednout se opět do stoje bude tak těžké. Chytila jsem se držáku na ručníky a kousek po kousku jsem se narovnávala. Šnečím tempem jsem doklopýtala ke dveřím a vyšla ven. Než jsem stihla protestovat, tak mě znova popadla a vyklopila mě až na postel. Já jsem si prohlížela ruce a povzdechla si. Ještě, že ty obrazce obvykle mizí do dvou dnů.