Před domem se objevil podivný muž a předal Michaelovi černou obálku. Muži nebylo vidět do obličeje a Michaelovi z něho šel mráz po zádech a měl z něho nepříjemný pocit. Muž měl na sobě černý viktorianský kabát a velký klobouk co mu zasahoval až do obličeje. Když muž prohlásil "Zapamatuj si co je tam napsané je to varování." tak Michael nadskočil samým zděšením.
Když Michael otevřel černou obálku a vytáhl černý papír na kterém bylo bílou barvou napsáno:
"Dej si pozor na mrazivou noc kdy měsíc bude v úplňku."
Když se Michael podíval ještě jednou ze dveří muž už tam nebyl jako kdyby zmizel do samotného pekla. Ale nic Michaelovi nebylo schopné zkazit jeho nadšení ze zítřejšího výletu do hor. Jel sám ale o to více se těšil. Michael nebyl moc společenský člověk, neměl přítelkyni, ženu skoro ani přátele až na Patrika a Tomáše ti se však jeho výletu nezúčastní ale Michaelovi to bylo jedno alespoň si mohl sám užít krásu hor.
Následujícího dne si Michael zabalil veškeré potřebné věci a brzy ráno odjel z města. Byl nadšený a nemohl se dočkat až přijede na jeho čerstvě pronajatou chatu. Měl jí pronajatou na 4 dny na jeho plánované výšlapy by stačily jen 2 ale Michael si chtěl pořádně užít klid a zdejší krajinu.
V autě mu po cestě hrál jeho oblíbený death metal a Michael si pohupoval hlavou do rytmu a u toho kouřil cigaretu značky Davidoff, jeho oblíbené.
Po příjezdu na chatu si šel okamžitě vybalit a šel si udělat kávu s mlékem jak má rád. Na kávu byl Michael trochu psychopat, vždy si jí musel připravit sám a podle svých pravidel jinak mu nechutnala. Po dopití kávy a cigaretě se Michael šel převléct do zimního oblečení protože venku bylo -5C a Michael šel na první túru.
Po cestě zasněženým lesem Michael obdivoval krásnou zasněženou krajinu , nádherně zasněžené stromy, mýtinky kde dominovala bíla barva sněhu sem tam nějaké křoví prodírající se ven. Dohromady to tvořilo dokonalou scenérii zasněženého lesa který Michael miloval. Cesty zde nebyly prošlapané takže to Michaelovi značně stěžovalo jeho cestu ale to mu bylo jedno hlavní pro něho byla túra.
Když Michael prošel zimním lesem dorazil na kopec který chtěl tak moc zdolat, vytáhl termosku s kávou a zapálil si cigaretu. Po chvilce kochání se krajinou a nabírání sil se Michael rozhodnul že se vydá zpátky do chaty kde si rozdělá v krbu oheň a dá svému tělu odpočinout. Při cestě dolů si Michael všiml něčeho podivného, kapky červené tekutiny vytvářeli společně se zapadajícím sluncem ze stezky děsivou ponurou cestu. Kapky krve se táhly přesně tou cestou kterou Michael přišel ale věděl že se musí vrátit do chaty ještě před západem slunce.
Michael se zděsil když se vydal dolu po své předchozí cestě. Neměl ani pomyšlení na to co cestou zpátky do chaty potká.
Mladá srna jež byla brutálně roznesena přes cestu. Vyvrhlé a rozházené vnitřnosti po okolí dodávaly této brutální scenérii zlatou perličku. Dekapitovaná a rozsápaná srna se bezvládně válela všude po zemi. Michaelovi se udělalo zle a málem omdlel. Nevěděl co nebo kdo tohle mohl udělat ale byl si jistý že na tohle dlouhou dobu nezapomene. Nejzvláštnější na tom bylo že nikde nevedli stopy ani zvířecí ani lidské. Michael se vrátil celý ještě strnulý do chaty stihl to jen tak tak před západem slunce nechtěl vědět kdo nebo co to udělalo ale potkat to rozhodně nechtěl, takže byl rád že se dostal na pokraji svých sil zpátky do chaty. V chatě si Michael zapálil cigaretu a začal rozdělávat oheň v krbu. Hned jak oheň rozdělal šel si uvařit další kávu a posadil se před hořící krb a sledoval oheň, při tom kouřil a přemýšlel nad celým dnem ale hlavně nad tou srnou, až moc podivných okolností říkal si.
