Kapitola 4

14 2 2
                                    

"Nicku, už tu sedíme hodinu a půl, vážně si myslíš že sem přijde?" zeptá se Viki pochybovačně

"Nehodlám přestat dokud nezjistím kdo tohle provedl. Drž se plánu, za půl hodiny odcházíme, " řekl jsem.

"No dobře. Já si půjdu odskočit." vzdychne Viki

Jasně že mě to štve, ale já ho dostanu. Tohle mu neprojde-

Moje myšlenky přeruší Vikiin výkřik.

"Viki?!" zavolám do chodby, plížíce se ke dveřím. Nic. Žádná odpověď.

Opatrně otevřu dveře.

Stojím v prázdné místnosti, ze které vedou dvoje dveře. Neznámé dveře vedoucí rovně a ty, kterými jsem právě přišel. Ty za mnou se z ničeho nic zabouchly.

Do místnosti začal unikat plyn. Je to past.

Snažil jsem se otevřít alespoň jedny z těch dveří. Nic. Ani se nehly. Napadlo mě informovat Becu a Jeremyho o tom plynu, ale tím bych nás prozradil. Místo toho jsem se snažil volat o pomoc, oni mě uslyší. Začal jsem kašlat.

"Nicku? Co se děje?" slyším ze sluchátka. Nemohl jsem odpovědět, jen kašlat. Rozběhl jsem se proti těm dveřím naproti, snažíce se je vyrazit. Pořád nic.

Svezl jsem se po nich dolů. Poslední co si pamatuju jsou kroky. Pak rána do hlavy. A pak ticho. Tma.

DetektivKde žijí příběhy. Začni objevovat