Jablíčková skořička [Minsung]

[1]

Jisung
Zítra je Štědrý den a já budu zase s rodinou a bez přítele, postěžoval si Jisung a jeho starší bratr se mu vysmál ,,Tak zase sám Jisungie?" Řekl Jisungův bratr YoungK, jeho přítel se jen zasmál mile ,,Jdi někam brácho." Povzdechl si Jisung a nafoukl tváře ,,A ty se nesměj Kayi!" Jisung a hodně mrzelo, že pořád nikoho nenašel, záviděl svému bratrovi, že on už zadaný je.

Kay bydlí s námi a je součást rodiny. Mamka nám právě oznámila, že zítra je na náměstí takzvaný "Jablečno-skořicový dýchánek" a zda tam chceme jít, kluci řekli že ano a já celkem chtěl jít taky, takže jsem souhlasil.

Byla už skoro půlnoc, tak jsem si zalezl do postele ve svém vánočním pyžamu a doufal jsem ve vánoční zázrak, že  někoho opravdu najdu, lehce jsem se nad tím pousmál a zavřel jsem oči a pomalu jsem usínal.

Ráno jsme celá rodina vstala a šli jsme ke stolu na snídani, já mamce vždycky pomáhám, jsem ve vaření docela dobrý si myslím, poté jsme společně posnídali a naaranžovali dárky pod stromeček aby bylo připravené na večer.

Po snídani jsem umyl nádobí a začal jsem vařit naší vánoční večeři, ale přijdu si tu navíc, protože jsem sám. YoungK a Kay mi pomáhají s vařením, ale mají u toho kecy ,,Jisungie, nebuď smutný, jsou Vánoce a měl bys být veselý, koukni na nás jak jsme s tvým bráškou šťastní." Řekl Kay, to Jisunga hodně naštvalo a stekla mu po tváři slaná slza, YoungK si toho všiml a řekl ,,Notak, miminko neplakej." Vzápětí Jisung všeho nechal a odešel do pokoje, kde se zamkl a brečel, hodně brečel.