Minulost v ohrožení [DOKONČENO]

37

Sladce jsem si spinkala, když v tom mě najednou vzbudilo šílené troubení vycházející z mého mobilu. Achjo, úplně jsem si odvykla na svůj příšerný budík! Rozespale jsem ho nahmatala a vypnula ho. Bylo šest třicet a já jen velmi neochotně vstala a protáhla se. Venku byla ještě tma a to poslední, co se mi chtělo, bylo opustit moji postel. Rozsvítila jsem si lampičku a pak došla do koupelny. Vyčistila jsem si zuby a začala s malováním. Tak dlouho jsem se nemalovala moderním způsobem, pomyslela jsem si...Korektorem jsem si zaťupkala pár červených míst a kruhy pod očima. Přemýšlela jsem, co si udělám s vlasy. Mám dojít do školy s vrabčím hnízdem, nebo si je vyžehlím? Popadla jsem žehličku a vlasy si rychle vyžehlila. Páni, Karolíně se ten účes povedl až nečekaně symetricky. Mám účes jako Jennifer Aniston, když měla rovné mikado! Vypadám docela drsně. Podívala jsem se na krabičku s náušnicemi. Málem bych zapomněla, že mám propíchlých více dírek v pravém uchu. Snad mi za ty dva měsíce nezarostly?! Zkusila jsem si nasadit jednu z pecek a naštěstí ne! Nakonec jsem zvolila zlaté pecky a zlatý kroužek. Konečně si můžu pořádně upravit obočí. Před výletem do minulosti jsem si ho trochu protrhala, abych vypadala jemněji. Vyčesala jsem si ho kartáčkem a zafixovala bezbarvým gelem. Nakreslila jsem si jemné hnědé linky a nanesla řasenku. Zakončila jsem to tvářenkou a růžovým balzámem na rty. Spokojeně jsem se prohlídla v zrcadle. Ta změna stylu mi docela prospěla, vypadám starší. Ježiši, to už je sedm?! Vběhla jsem do pokoje a otevřela skříň. Nemám čas vymýšlet. Popadla jsem černý rolák, modré rifle a pásek. Hodila jsem přes sebe černý kardigan a vrhla se ke svojí tašce. Naházela jsem do ní potřebné věci a provinile vyhodila scvrklé jablko, na které jsem zapomněla. Seběhla jsem po schodech do kuchyně, kde jsem se málem srazila s tátou. 

,, Dobré ráno, taťko!" houkla jsem a zběsile hledala svou lahev na pití. 

,, Dobré, dobré, co tak spěcháš?" divil se a nalil si kafe. 

,, Beru dneska Dana do školy a nechci, aby na mě musel čekat," řekla jsem a nalila si vodu do lahve. 

,, Sluníčko, já ti přeci říkal, že auto si dnes bere teta," odpověděl mi táta. 

,, Já vím, beru si motorku," řekla jsem a táta si povzdechl. 

,, Hlavně jeďte opatrně, je mokro. Máš dvě přilby?" zeptal se mě táta. 

,, Samozřejmě!" zazubila jsem se a zběsile do misky sypala cereálie. Kydla jsem na ně lžíci bílého jogurtu a směs zamíchala. 

,, Dobré ráno," uslyšela jsem za sebou Jana a usmála se, když mi omotal ruce kolem pasu.  

,, Dobré ráno i tobě," řekla jsem a otočila se k němu. 

,, Liano, neříkalas před chvílí, že spěcháš?" prohodil táta a zvedl obočí. Já se rychle koukla na hodinky. Sakra, sotva sním snídani! Vymotala jsem se z Janova objetí a naházela do sebe obsah misky. Popadla jsem tašku a utíkala do předsíně. Svačinu pořídím během přestávky v bufetu. Oblékla jsem si bundu, Martensky a sebrala z věšáku klíče.  Vběhla jsem do garáže a zjistila, že mi máma zaparkovala tak, že s motorkou fakt nevyjedu. Mami!!!!!

,, Tati, prosím tě, kde jsou klíče od škodovky? Nevyjedu s motorkou!" volala jsem na něj a on se začal šacovat. Nakonec je objevil v kapse máminy bundy a s povzdechem mi šel vyjet z garáže. 

,, Ty máš motorku?" zeptal se mě Jan.

,, Ano, chceš ji vidět? " odpověděla jsem mu rychle. Jaj, sraz za pět minut půl na rohu ulice asi úplně nestíhám, ups. Rychle jsem Danovi napsala, aby došel k mému domu, kde ho naberu. 

Jak jinak, Starková! Odepsal mi a já spolu s Janem vešla do garáže, kde si hověla moje veteránka, Jawa 350. Všichni se vždycky diví, že na tom dokážu jezdit, protože abyste dostali řidičák, musíte mít sílu na to s motorkou manipulovat a to u téhle většina holek fakt nemá. Táta otevřel garáž a popojel mi s autem.  Vlepila jsem Janovi pusu, narazila si helmu, hodila batoh do nosiče a vyvezla motorku před dům.  Viděla jsem, jak ke mně Dan utíká.