Těžké rozhodnutí

Den, kdy to všechno začalo

*************************************************

Ahoj, tohle je první část mého nového příběhu. Předem chci říct, že příběh je můj vlastní a neřídím se MCU linkou. Doufám, že se ti bude první část líbit, kdyby jsi narazil na chyby, budu ráda, kdyby jsi mi to napsal do komentářů. Užij jsi první část příběhu.

Počet slov: 910

*************************************************

Ráno jsem se probudila, jako obvykle. Jenže tentokrát s divným pocitem. Vstala jsem a mé kroky mířily hned do koupelny, kde jsem si dala sprchu, a potom skin care, jako obvykle. Oblékla jsem se vzala si telefon a šla dolů. Když jsem přišla už tam všichni seděli mé oči, ale zamířili, jen k jedné a to k Nataše... Já a Nataša jsme se v poslední době hodně sblížili.  Nevím proč, ale pokaždé když jsem v její blízkosti, tak se mi rozbuší srdce a do celého těla se mi rozlije teplá krev.

  ,,Dobré ráno.'' řekla jsem s úsměvem. 

,,Dobré ráno, dneska z úsměvem, jak vidím.'' ozvalo se za mnou, kde seděla Nat.

 Já se jen usmála a zamířila do kuchyně. V kuchyni jsem si nalila do malé skleněné skleničky vodu a napila se. Mezitím co jsem pila vešla do kuchyně Wanda. S Wandou to bylo stejné, jako s Nat. Cítila jsem úplně stejné pocity.

,,Ahoj T/j, ráda tě vidím se usmívat.'' podívala jsem se Wandě do očí.

,,Rozhodla jsem se, že je už čas se smířit s jeho smrtí už jsou to tři měsíce, co Pietro zemřel.''

Lhala jsem Wandě... S Pietrem jsem se seznámila už v Hydře a byly jsme něco víc, než jen přátele a byl jediný, společně s Wandou, kteří mě naučili, jak mám používat své schopnosti kterém jsem díky Hydry získala před půl rokem... Po jeho smrti jsem přestala svou magii používat. Nikdy se s jeho smrti nesmířím... .Navíc, když to je moje chyba.

,,To jsem ráda, že ses s tím konečně smířila'' usmála se na mě. 

,,To já...'' než jsem to stihla říct, do kuchyně vešel Tony oznámil, že máme misi, a že se máme jít připravit.

Už jsem nic neřekla a šla se připravit oblékla jsem si oblek a nasadila jsi náramky, které mi bránili k použití mé magie ze stolu si vzala pistol M1911 a běžela ke quinjetu. Všichni už tam čekali, a tak jsem vešla dovnitř a najednou se všichni na mě otočili.

„Proč na mě tak hledíte?" dívala jsem se na ostatní hodně zmateně

,,Myslím si, že bys neměla jet s námi" ozvalo se z úst Tonyho.

,,A to jako proč? Jsem schopná bojovat." Řekla jsem.

,,Dobře, nebudeme ti v tom bránit." opět se ozvalo z Tonyho úst.

Sedla jsem si dal od všech a čekala, než dorazíme na místo. Byla jsem celou cestu docela nervózní, ale snažila jsem se to na sobě nedat znát. Když jsme dorazili na místo Tóny nás rozdělil do skupin. Byla jsem ve skupině s Natashou a Wandou, takže jsem byla nervózní dvakrát tolik.  Běželi jsme na místo, které nám Tóny, jakožto velitel mise přikázal. Čekali jsme na další pokyn, když v tom nás přepadli agenti hydry.  Wanda a Natasha začali bojovat s agenty. Já měla jediný úkol hlídat místo předání. Mezitím co bojovali já viděla jak na místo předání došli dva záhadní muži, ani jednoho jsem nikdy předtím neviděla. Jeden z mužů předal kufřík, který přinesl sebou. Ten kufřík byl náš cíl mise a nečekala jsem na nic a šla pro něj.  Muži si mě všimli a něco zapli uvnitř kufříku a zamkli ho. Rychle utekli mezitím já doběhla k němu. Snažila jsem se kufřík otevřít ale marně. Podařilo se mi ho asi po dvou minutách otevřít, když jsem ho otevřela v kufříku byla bomba, která měla vybuchnout ha necele dvě minuty.  Mezitím za mnou přiběhl zbytek týmu. Podívala jsem se na všechny a i přes můj slib jsem si sundala své náramky.  Kufřík jsem zavřela a vstala s kufříkem v ruce. A rozběhla se pryč, ostatní se mě snažili zastavit ale já se jim ztratila z dohledu.  Vběhla jsem do staré budovy, která se měla brzo bourat a kufřík otevřela. Udělala jsem pár kroků dozadu, a abych měla jistotu, že se nikomu nic nestane, tak tam zůstala a pomocí magie si vytvořila ochranný štít. Než bomba vybuchla všimla jsem si civilisty, který šel kolem.

,,Ne!" Rozeběhla jsem se za ním, když v tom bomba bouchla.

Celá budova se zřítila a Avengers z dálky viděli jenom dým.

,,T/j ozvi se." řekla Nat do interkomu.

Já se neozvala... Během chvíle se ostatní objevili kolem zřícené budovy, kde už byla policie a novináři. Ostatní viděli jen jak vytáhli mrtvé tělo civilisty.

,,Omlouvám se neviděli jste tady jednoho člena Avengers?" Řekla Wanda policistovi.

,,Omlouvám se, ale nikoho jsem nenašli možná bude mezi troskami." odpověděl policista. 

Všichni se rozeběhli do trosek, kde mě začali hledat. Po malé chvilce mě zahlédli pod troskami v bezvědomí hned se kolem seběhli novináři a začali všechno fotit a točit. Avengers mě odvedli do AT, kde jsem se večer probrala na ošetřovně. Otevřela jsem oči a ucítila jsem strašnou bolest hlavy. Viděla jsem trochu rozmazaně, když jsem zaostřila viděla jsem jak u mě sedí Natasha s Wandou, které se koukali na zprávy a něco mluvili.

,,Tohle už nezvládne Nat."

,,Wando musíš věřit, že to zvládne a my ji s tím pomůžeme."

,,O co jde?" Sedla jsem si a zmateně na ně koukala.

Obě mlčeli a jen se podívali na televizi, kde běžela zpravodaj. Ve zpravodaji hlásili, že jsem vina ze smrti civilisty, který zemřel v té budově.  

,,Je nám to moc líto T/j vážně.'' řekla Nat  

Já jenom mlčela a věděla, že teď to všechno začalo...