1. Probuzení

49 4 6
                                    

Probudil jsem se, ale vůbec jsem nevěděl kde jsem a kdo jsem. Rozhlédl jsem se kolem: byl jsem v místnosti která byla celá prázdna, až na přehrávač s kazetou. Spustil jsem ji.
Ve videu stál muž před kamerou a říkal: ,,zdravím tě, chápu že jsi nic nepamatuješ a proto ti povím co se stalo. Před rokem, když ti bylo 18, tak jsi provedl dost hrozné činy. Například vražda policisty, pokus o atentát atd. Byl si hledaný do té doby co jsme tě odkoupili. To je k Tvé minulosti vše, na svoje jméno si časem vzpomeneš ale na nic dalšího už ne.
Ale teď k současnosti. Jsi součástí hry. Hry o život, ve které nikdy nebudeš v bezpečí.
A teď ti vysvětlím pravidla: nacházíš se ve světe který je uměle vytvořen, je to přesná kopie reálného světa ale nad tímto Máme kontrolu. Ty a dalších 11 chlapců a 12 divek budete kořistí. Na začátku hry vám dáme sledovací zařízení, které budete mít pod kůži a pokud se ho pokusíte vyříznout nebo nějak jinak zbavit, okamžitě Vás vyhodí do povětří. Přece by bylo nelogické vás chytat po celém, velkém světe a vůbec netušit kde jste. A jen tak pro zajímavost v tomto světe se hraje podle nás, takže pokud se nám něco nebude líbit, tak to změníme. Bude vás lovit 50 vycvičených a ozbrojených mužů. Můžete použít vše co najdete ale hlavně, dobře se bavte" nahrávka se vypnula.
Byl jsem zmatený, chtěl jsem prič z této místnosti. Šel jsem ke dveřím a otevřel je, v tu chvíli mne někdo chitil a uspal mne injekcí. Probudil jsem se, ležel jsem na zemi a nade mnou se sklánělo něco kolem 20 kluků a holek. Mohlo jim byt tak kolem 17 až 18 let.
,, už se probouzí" zvolal nějaký kluk.
,, kde to jsem?" Zeptal jsem se.
,, jsi tam kde začíná hra" řekl zase jiný kluk a při tom se zamračil.
Naráz se ozvalo z nějakého reproduktoru:
,,Hra začíná, lovci vyráží za 3 dny po vás , a užíjte si to."
Všechno se to stalo tak rychle že to nestíhám chápat. V tom se otevřeli Velké Ocelové dveře které nás drželi v místnosti.
,, Dělej, utíkej všechno ti vysvětlíme později."
Křičeli na mne všichni. Zvedl jsem se ze země a začal utíkat za nimi.
Byl jsem docela namazaný a uměl dobře běhat, to se mi bude hodně hodit. Naštěstí oni byli taky pořádní běžci takže jsme běželi docela rychle. Běželi jsme přes les. Asi po hodině běhu, to už jsme nemohli pokračovat ani poklusem, kvůli tomu jak moc nás bolelo nohy tak jsme si sedli, opřeli se o stromy a začali odpočívat.
,, vysvětlí mi někdo co se tady?" Zeptal jsem se. Ten největší a nejsilnější se na mne podíval a řekl:
,, jasně že jo, většinu jsi sice slyšel už v té nahrávce ale stručně a rychle: jsme kořistí lovců kteří se nás budou pokoušet zabít, a my musíme přežít, proto musíme spolupracovat. Jo a Já se jmenuji Thomas, těší mne."
,, mne taky, Já jsem... ee.. ani nevím"
,, jo chapu , na to si vzpomeneš, Já si to taky první nepamatoval, no nic, musíme pokračovat."
A s těmi slovy jsme se rozběhly dál...

Díky za přečtení, zatím to bylo kratké a nudné ale musí to nějak začít.:D
- johny5

KořistKde žijí příběhy. Začni objevovat