Smutně jsem si povzdechla a vstala z postele. Převlíkla se a zabalená v dece jsem se vydala do kuchyně si udělat snídani. Když jsem ale otevřela dveře, do nosu mě udeřila lákavá vůně jídla. Došla jsem tedy do kuchyně už o něco aktivnější.
Když jsem došla do cíle, tak jsem se mohla zbláznit. Stál tam Kakši v zástěře a něco kuchtil. Jen jsem tam stála a kochala se výhledem. Ale Kakši, jako kdyby cítil mou přítomnost, se otočil.
,,Dobré ráno, princezno. Doufám, že ses vyspala dobře i přes to probuzení." pozdravil. Jen jsem k němu přišla a zezadu ho objala.
,,Co děláš k snídani?" jen řekl, že to je překvapení, a že si mám jít sednout ke stolu, že to už bude. Neochotně jsem se tedy odtáhla a šla se posadit.
,,Na stole máš už horkou čokoládu." řekl a něco štrachal v chladničce (za dob matky xdd). Vzala jsem si tedy čokoládu do dlaní a začala si je hřát. Přitom jsem koukala do blba. Občas prostě vypnu.
,,Tak tady to je. Sice to nebude tak sladký jako ty, ale pokusil jsem se." usmál se na mě a položil na stůl lívance polité čokoládou a na vrchu několik jahod. Poděkovala jsem mu a pustila se do toho. Bylo to opravdu vynikající. By mohl pracovat se Sanjim v luxusní restauraci.
,,Yooo a chtěla jsem se zeptat. C-co teď tedy jsme? Včera se toho stalo celkem hodně." řekla jsem nervózně.
,,Hm? Teď jsi jenom moje. Tě nikomu nedám." řekl a usmál se na mě. Byl sladký. Nabodla jsem na vidličku kus lívance a s větou: here comes da chu chuuu, jsem mu ho začala krmit.
Po snídani jsme se rozhodli zajít do parku. Byl vcelku hezký den. Dali jsme si zmrzlinu a drželi se za ruce. Občas si dali pusu nebo mi Kakši koupil něco sladkého k zakousnutí. Pak ale začalo pršet, a tak jsme museli spěchat rychle domu (jak namydlenej blesk).
Kakaši mě vzal na záda a přehodil přes mě bundu. Začal sprintovat směr domov, ale tak rychle, že jsem jednou rukou musela držet jeho bundu, aby nespadla.
Když jsme dorazili dom, oba jsme byli promáčení až na kost. Okamžitě jsem zaběhla do pokoje pro suché oblečení a osušky. Doběhla jsem zpět za Kakšim o vše mu to podala. V tom sem ale slyšela rachot klíčů, a když jsem se podívala tím směrem, tak tam stála Fox
,,Yo, jdu ven. Dneska je hezké počasí na procházku." okamžitě jsem jí tedy zastavila s tím, že zůstane doma. Chtěla projít kolem mě, ale cestu jsem jí zatarasila. Dle mého očekávání se proměnila na lišku, opět, a snažila se najít nejvhodnější cestu ven. Odrazila se na stěnu a když jsem jí chtěla chytit, tak se odrazila na druhou a proklouzla ven. Příště jí to neprojde! Podívala jsem se na ní otráveným výrazem. Jen na mě vyplázla jazyk a běžela ven.
,,Trochu blázen v tomhle lijáku jít ven."
,,To děla vždy. Teď pojď nebo něco chytneš." vzala jsem ho za ruku a táhla do jedný koupelny. Tam jsem mu položila čisté prádlo s mikinou a šla do druhé. Převlíkla jsem se a prádlo dala na sušák. Pak na mě zavolal Kakaši, tak jsem rychle přiběhla do koupelny. Stál tam bez trika a v ruce držel osušku.
,,Myslíš, že bys mi mohla usušit záda?" dostala jsem blush, ale osušku od něho převzala a začala. Když byly usušeny, tak jsem vzala triko a přetáhla mu ho přes hlavu, a pak odešla do kuchyně nám udělat něco teplého na zahřátí.
Šli jsme tedy do mého pokoje a tam se hřáli objímáním a mazlením.
