Sapphire Palace

KLID DUŠE A SANTORINI

Ráno nás obě brzy vzbudil budík. Vyběhly jsme z postele, Charlotte začala připravovat snídani a já šla do koupelny jako první. Umyla jsem si vlasy a strávila dobrou půlhodinu u malování se. S Charlotte jsme se vyměnily v koupelně a já se pustila do výborného toustu s vajíčkem a zeleninou.

Uplynula asi hodina od té doby, co jsme vstaly a my jsme už teď nakládaly můj kufr do auta. Jely jsme přesně na čas, jelikož na letišti musím být dříve. 

Charlotte zaparkovala na parkovišti na letišti a společně jsme se vydaly dovnitř. Nechala jsem si odbavit kufr a společně jsme si daly ještě rychlý čaj, který jsme ráno nestihly. 

Bylo zhruba 9 hodin, když jsem se se slzami v očích loučila s Charlotte. I ona si trochu pobrečela a za celé loučení jsem si snad stokrát vyslechla kázání, ať jsem opatrná. Naposledy jsem ji objala a vydala jsem se s mojí kabelkou a příruční taštičkou přes kontroly až do haly s malými obchůdky a čekacími místnosti na let. Neodolala jsem a koupila jsem si jednu malou taštičku s prádlem od Victoria's Secret. Stálo mě to tedy velké peníze, ale chtěla jsem si udělat ještě radost před odletem. Taštičku jsem vyfotila a poslala ihned mé nejlepší kamarádce. 

Cestou jsem se ještě zastavila na obědě v nejbližší restauraci. Objednala jsem si i drink na posilněnou. Potom už jsem se vrátila do mé čekací haly.

Sedla jsem si na volnou lavičku a vyčkávala jsem na můj let, který mi měl letět ve 12 hodin. Moje čekání mi zpříjemnila kniha, kterou jsem si vzala do kabelky. Do kufru jsem si zabalila ještě jednu, kterou si budu brát na pláž.

...

Blížila se 12. hodina a lidé se pomalu začali shromažďovat u vstupu do tunelu vedoucího do letadla. Po chvilce se vstup i otevřel. Zvedla jsem se a šla si stoupnout do fronty. U vstupu mě přivítala milá paní, která mi jen zkontrolovala pas a pustila mě dál. Šla jsem tunelem až do samotného letadla, kde jsem hned usedla na sedadlo 23A. Celé letadlo se začalo plnit a jakmile nám letušky zopakovaly bezpečnost na palubě, letadlo se rozjelo na vzletovou dráhu. Miluju lety letadlem, proto jsem za celou dobu co jsme vzlétali, nespustila oči z okýnka. 

Cestou se mi podařilo i usnout a probudilo mě až oznámení, abychom se připoutali, jelikož budeme za pár minut přistávat. 

Celý let nám zabral zhruba 3 hodiny a teď už jsme stáli nohama pevně na zemi. Vystoupila jsem z letadla a šla si pro svůj kufr. Než jsem se z letiště vymotala, nastoupila na taxi, které mě odvezlo na můj hotel, kde jsem se musela ještě ubytovat, uplynula fůra času. Na mojí hotelovou postel jsem usedla v 17 hodin a byla jsem ráda, že sedím. Napsala jsem ještě rychlou zprávu Charlotte, kterou jsem ubezpečila, že jsem v pořádku a lehla si do té skvělé nadýchané postele. Moje válení se mi ale nevydrželo dlouho, jelikož jsem byla zvědavá a chtěla jsem si to tu všechno prohlédnout. 

Prošla jsem si celý pokoj. Z kufru vyndala všechny věci, které jsem uklidila do skříně a rovnou jsem se i převlékla. Vydala jsem se projít si celý hotel a potom i okolí. 

Zpět na hotel jsem se vrátila až za tmy a z celého dne jsem byla tak unavená, že jsem hned usnula.

... 

Ráno jsem vstala s vycházejícím sluncem. Celé město ještě spalo a to byl pro mě ten nejlepší čas na ranní procházku. Hodila jsem na sebe kraťasy a tričko a vydala jsem se z hotelu ven na čistý vzduch. Procházela jsem okolí, ale zatím jsem nešla nijak daleko, jelikož bych se určitě ztratila. 

Prošla jsem se po nejbližší pláži, která se nacházela přímo pod mým hotelem a potom jsem už jen vyrazila zpět do hotelu na už nachystanou snídani. 

K snídani jsem si dnes vybrala křupavý toast s míchanými vejci a nějakým ovocem. Vyfotila jsem si to a poslala to Charlotte. Odpověď mi přišla ihned v podobě fotky, kde se na mě Charlotte šklebila s ovesnými vločkami v misce. 

Spokojeně jsem jedla svojí snídani a přitom poslouchala letní písničky hrající z malého rádia v rohu místnosti. Neudržela jsem se a moje ramena a hlava se začaly pohupovat do rytmu. Přesně tenhle typ uvolnění jsem potřebovala ze všeho nejvíce a byla jsem i nakonec ráda, že jsem se vypravila právě sem.

...

Odpoledne jsem zavítala opět na tu samou pláž, jako jsem byla ráno. Teď tu bylo mnohem více lidí, ale mně to nějak nevadilo. Rozložila jsem si deku na nejbližší volné místo, shodila jsem ze sebe všechny tašky a oblečení a rozběhla jsem se přímo proti tomu průzračně modrému moři, které na mě dosud neustále volalo a lákalo mě svojí slanou vůní. Když se moje nohy poprvé ponořily do šplouchající vody, všechen stres ze mě začal rychle opadávat. Rty se mi roztáhly do širokého úsměvu a se vší euforií jsem skočila do vody. Voda pro mě najednou byla jako droga, která mi tolik scházela, a které jsem se teď nemohla nabažit.

Plavala jsem tam dobrou hodinu, než jsem sama sebe opravdu dokázala přemluvit, abych vylezla ven. Zbytek odpoledne jsem se už jen opalovala na rozžhaveném slunci. 

Ve čtyři hodiny odpoledne jsem si sbalila věci a vydala se zpět na hotel. Písek obalený na mých nohou mě v mých žabkách jemně štípal při každém kroku a já se vydala do nejbližších schodů, abych se dostala do hotelu dříve. 

Když jsem tam konečně dorazila, skočila jsem už jen do sprchy a smyla ze sebe všechen ten písek.

...