Minulost v ohrožení [DOKONČENO]

46

Celou cestu do školy jsem myslela na to, co řeknu Dominikovi, až ho uvidím. První dvě hodiny jsme neměli spolu a já ho tak zatím nepotkala. Čert ví, jestli je to dobře, nebo špatně, jsem totiž pekelně nervózní. Právě mám dvouhodinový seminář biologie a momentálně se nacházím na chodbě, protože musím naši drahou třídnici doručit do semináře společenských věd. Zaklepala jsem a vešla. Dan mi nadšeně zamával ze zadní lavice a já se pousmála. 

,, Dobrý den," pípla jsem a podala třídnici naší zsvářce. Ona se na mě usmála. 

,, Děkuju, Lianko," řekla a já se zaculila. 

,, Nashledanou!" rozloučila jsem se a vyšla ze třídy. Všimla jsem si, že tam v lavici byly Denisiny věci, ale nebyla tam Denisa. Kde jenom je? Asi musela na záchod. Mně se, zcela upřímně, taky chce a využiju tuhle jedinečnou možnost, abych si rychle odskočila. Záchody jsou ale vedle kabinetu té nejhorší metrnice na škole a ráda vybíhá na studenty, co si potřebujou ulevit během hodiny. Proto jsem potichoučku otevřela dveře a vklouzla dovnitř. Než jsem však zašla do kabinky, tak jsem ztuhla. V jedné z kabinek někdo je a zrychleně dýchá. Že by tam brečela nějaká holka?! Už už jsem chtěla zaklepat, když v tom jsem uslyšela klučíčí smích?! No to si ze mě děláš prdel, tady si to někdo rozdává v hodině?! Tohle musím zaznamenat pro Dana. Vytáhla jsem ze zadní kapsy mobil a zapla záznam zvuku. 

,, Měl by sis pospíšit, nemůžu být pryč tak dlouho," uslyšela jsem udýchaný dívčí hlas a byla jsem si pekelně jistá, že jsem slyšela Denisu. Úplně jsem ztuhla. Je ten kluk snad...Dominik?! Pořád slyším zvěsti o tom, že spolu ex ještě nějakou chvíli spí.  Proč mě to zatraceně tak vykolejilo, když k Dominikovi nic necítím?! 

,, Ale, prosím tě, když nám to tady prošlo pět týdnů po sobě, projde to i teďka, Nikča je v klidu, pustí tě klidně na celou hodinu," uslyšela jsem hlas...Tomáše Hrdličky?! Jak jako pět týdnů?! To přeci byla ještě s Dominikem!!! No kurva.

,, Tomáši...Musíme s tímhle přestat, tohle je naposledy. Chci Dominika zpátky, ta malá coura ho nedostane," vydechla Denisa. Já ti dám malou couru!!!

,, Ty se chceš vrátit k tomu ubožákovi? Vždyť jsi sama říkala, jak je v posteli nahovno, proto jsme se tu začali scházet, Deniso. Tak přestaň žvanit nesmysly a nech mě to dokončit," odsekl jí Tomáš a soudě podle tichého vzdychání se začal pohybovat tvrději. Rychle jsem vypla nahrávání, vycouvala zpátky na chodbu a celá rudá utíkala zpátky do hodiny. Po zaklepání jsem vklouzla do třídy a rychle se uklidila na místo. 

,, Prosim tě, co je? Seš rudá jak rajče," šeptla Terka a já uhnula pohledem. 

,, Zadýchala jsem se do schodů, to víš, zevlovala jsem po operaci, tak nemám fyzičku," šeptla jsem a ona se soucitně usmála. 

,, Jasný, ještě pořád se musíš šetřit, co?" špitla. 

,, Jojo, ještě trochu jo," odtušila jsem a podepřela si bradu. Ta kráva. Ta ZASRANÁ KRÁVA. Jak mu to mohla udělat?! Dominik má svoje mouchy, ale je to charakterní a čestný kluk. Je mi tak zle. Jestli tu nánu dneska potkám a bude na mě mluvit, tak ji zaškrtím. Jakmile zazvonil konec druhé hodiny, popadla jsem věci a vystřelila ze třídy. Šla jsem do malé jazykové posluchárny, kde má moje skupina němčinu, když v tom mi cestu zastoupila Denisa. Uhnula jsem, ale ona se pohnula se mnou. Já protočila panenky. Ještě krok a prohodím ji oknem.

,, Co po mně chceš, Deniso? Na tyhle hry nemám čas ani náladu," zavrčela jsem a ona si založila ruce na prsou. 

,, Chci zase tančit Baby, tak mi vrať šaty," řekla a já na ni vyvalila oči.