Why you? {Y/N x Felix}

- 4.kapitola -

Po asi 5ti minutách jsme došli do nějakého pokoje, kde byli nachystané 3 pohovky. Jedna pro nás a ty dvě naproti pravděpodobně pro Stray Kids. Já se posadila nalevo a uprostřed nás seděla Kate. Jen co se otevřeli dveře jsme se postavili, uklonili se a pozdravili. Členové Skz se neostýchali a též se uklonili. Sedli si naproti nás a ještě ze sebe smývali pot bílými ručníky. ,, No tak se ptejte." otočila jsem se na své kamarádky a obě na mě vytřeštili oči. No dobře takže to bylo asi na mně.

,, Dobře tak začnu já pokud nevadí." obě kývli a přesunula jsem pohled na Skz členy. ,, Nejdřív bych se rád zeptal já." ozval se Changbin. ,, Ovšem ptejte se." pobídla jsem ho a první otázka co padla bylo... ,, Jen bych se chtěl ujistit ty jsi Yumiko? Jakože TA Yumiko?" já se rozesmála a holky + Chan s Felixem též. ,, Ano jsem." ,, Ooooo." ozvalo se ode všech ostatních s překvapením. Pak už se rozpovídali i holky a ptali se je na docela normální otázky, což mě překvapilo.

,, Děkujeme za pokec a za odpovědi na naše otázky." poděkovala jsem všem členům Skz. První šli oni a my ještě chvíli čekali. Chan mi něco strčil do ruky, nějaký kus papírku. Ještě jsem se nedívala, radši. Teď byla řada na nás, ale pan bodyguard mě zastavil. Že mám počkat tady a holky pustil dál. ,, Mohla bych se alespoň s nimi rozloučit?" ,, Určitě." kývl. Obě jsem objala se slovy ,, Buďte opatrné a napište mi až dorazíte domů." ,, Neboj se." řekla jistě Misha a odcházeli za jiným bodyguardem.

,, Děkuji." šla jsem si sednout na pohovku a koukla na papírek bylo na něm: "počkej prosím chvíli, Felix by s tebou rád mluvil" , trochu jsem se zarazila a seděla dál. Už mě to nebavilo, tak jsem si odložila baťůžek na pohovku, na které jsme seděli před chvíli všechny tři. Pustila jsem si svou rozdělanou novou písničku co jsem skládala a zkoušela na ni vymýšlet choreografii. Byla jsem bohužel zády ke dveřím a dovnitř vešel Felix, takže viděl kousek mé potencionální choreografie.

,, Ahoj, pěkná choreografie." ,, Uhm...děkuji. Chtěl sis o něčem promluvit?" posadil se vedle mě, tak aby mě dobře viděl. ,, Jo chtěl, přijde mi to trochu jako blbost. Ale nemohli bychom být kamarádi? Přece jenom oba dva ovládáme dobře jak Korejštinu tak i Angličtinu." ,, Takže by si chtěl kamarádku co umí mluvit skvěle anglicky jo?" řekla jsem s nadsázkou a jen jsme se tomu zasmáli. ,, Ne jen kvůli tomu, ale hodně se mi líbí tvoje tvorba." ,, Ooo děkuji. To mě zahřálo u srdíčka." jen se pousmál a vytahoval mobil ,, Dáš mi na sebe číslo? Možná i IG pokud máš nějaký soukromý." převzala jsem si mobil a klikala na něj své číslo. ,, Spíš jsem přes smsky, takže můžeš psát hlavně na ně, v IG se mi lehce kde co ztratí." rozzářili se mu oči a poděkoval mi.

,, Spěcháš nějak moc domů?"  tahle otázka mě trochu zaskočila ,, Ne asi nijak výhradně." ,, Super, šla by si s námi na večeři? Pokud teda chceš?" ,, Jasné ráda, alespoň vás poznám víc." Rozešli jsme se z pokoje a šli do garáží, kde čekalo poslední auto. Seděl v něm Chan se Seungminem. My s Felixem jsme si sedli za ně ,, Omlouvám se že to tak trvalo." omluvil se Felix ,, Ne to je v pořádku Felixi." otočil se Chan, ale do toho se ozval Seungmin ,, Bylo by možná i rychlejší jí prostě přepadnout a propašovat ji do auta." nad tímhle jsem se musela pousmát, ale Felixovi se to nijak zvlášť nelíbilo že si z něj Seungmin utahoval.

,, Ale no tak, sranda musí být." strčila jsem do Felixe a on se probral. Jeli jsme docela dlouho, ani se nedivím když je stadion skoro na úplném kraji Seoulu. Felix usnul a já též, měla jsem položenou svou hlavu na jeho rameni. Ucítila jsem blesk na svých očích a otevřela je. Viděla jsem jak nás Chan fotí, pak jsem si uvědomila že ležím na Felixově rameni. Pomalu jsem se zvedla, abych ho neprobudila. ,, Už jsme skoro tam, takže by nevadilo kdyby si ho probudila." zašeptal Chan, Seungmin též spal. 

,, No ale mě můžeš probudit svým focením že?" zasmáli jsme se potichu ,, Né že tu fotku někde dáš, jinak víš co by z toho bylo." vyhrozila jsem mu ,, Neboj mám to pro sebe a na vydírání Felixe." Chan byl opravdu moc milý a ještě si nezapomněl vyfotit Seungmina, stejně jako já. ,, Dobře probuď Felixe, já si poradím se Seungminem." Pofoukala jsem Felixe na krku a začal s sebou cukat, bylo to roztomilé. Ale teď vážně jsem s ním trochu zatřásla ,, Vstávej, Felixi, už jsme tady." On se probral a promnul si oči.

Než se stihl probrat tak sem vtrhli ostatní členové. Otevřeli všechny dveře a já málem dostala infarkt ,, Prosím madam." podal mi ruku I.N a já s radostí vystoupila. ,, Děkuji mladý pane." a uklonila jsem se ze srandy. Felix se netvářil nějak nadšeně z toho a nechápala jsem moc proč. Počkala jsem na něj a omotala svou ruku okolo jeho. ,, Pojď, jdeme se najíst." a táhla jsem ho s sebou do restaurace.

---------------------------------------------------------

Vypadá to na pořádnou večeři se všemi členy Stray Kids a možná i něco víc?