uvězněna

9. kapitola

,, Lily prosím nebreč." Slzy mi tečou strašně rychle. Co si mám myslet. Unesl moji bývalou kamarádku a teď i mě. Kéž by existovalo nějaké řešení, aby nemusel Jake do vězení. Jím zmrzlinu tak rychle, že mě začíná bolet hlava. Na chvíli ji odložím na stůl. Běžím do kuchyně udělat si čaj. Přiběhne Jake. Vidí jak si vařím čaj. Sotva se udržím na nohách. Nevím co si mám přát. Jestli abych neupadla nebo abych byla už pryč. Když už voda dovaří chytnu do ruky konvici a nalévám horkou vodu do hrnku. V tu ránu se mi podlomí kolena a voda se na mě vyleje. Začnu řvát jako kdyby mě chtěl někdo zabít, ale je to tím, že jsem se opařila. To bolí. V očích mám další slzy. Skoro vodopád. Jake odběhl a přiběhl zpátky s ručníkem namočeným do studené vody. Udělal mi obklady na nohách. Nemůžu vstát. Jake mě odnese na gauč, bych dál neseděla v horké vodě. Jelikož jsem totálně mimo nevím co se bude dít dál. Nohy mě tak bolí. Proč vždycky vyvedu takový kraviny. Zabořím hlavu do opěradla u gauče. Nechci se na dalších 5 hodin kouknout na svět. Nechci se koukat na moji bolest a na to jak Jake nemůže uvěřit co jsem udělala. „ To si udělala schválně?" zeptá se. Moje červené oči odpoví za mě. „Aha, to si neudělala schválně. Lily neboj to se zahojí." pousměje se, ale mě se zrovna nechce. Vždyť to ani nemůže být možný. Cítím se nejvíc mizerně. Když bych našla okno hodně vysoko skončila bych z něj a ukončila svůj život. Jenže nemám žádný přístup. Taková škoda. ,, Můžeš mě nechat chvilku o samotě? Prosím?" špitnu potichu a Jake odejde. Snažím se vstát, ale dojde mi, že se mi to nepodaří. Když vidím jaký si provázek na stole vezmu ho do ruky. Chvilku si s ním hraju. Pak si ho obmotám kolem krku. Zavážu ho na jeden uzel a prudce zatáhnu. Dochází mi vzduch. Konečně. Už budu pryč. Odsuď i z této nefér planety. Už jsem skoro bez vědomí, ale v tu ránu přijde Jake, protože mu nesedí co tu dělám. Když mě vidí s provázkem kolem krku a jemně modrou tváří ztuhne. Vytáhne ze šuplíku nůžky. Rozstřihne ho a dá mi přísun kyslíku do plic. Vrátilo se mi vědomí. Ne. Já se chtěla zabít. Chyběl mi od toho kousek a měla bych svobodu. Tohle asi nepůjde podle mého plánu.