Musela jsem odejít na týden za tetou. Byla chora a neměl se ji kdo starat o dcerku. Přítel neboli otec malý Niny ji opustil ještě před tím nez se narodila. Bydlí v Olomouci tak jsem tam zůstala trochu déle. Kdyby se ji to vrátilo tak tam jsem chápete. Procházím se s Ninou po parku. Zastavíme se na hřišti kde potkávám nějakou maminku se synem asi tak stářím jako je Nina. "Dobrý den." Přisedne si ke mě. "Dobrý den." Usmála jsem se na ni. "To je vaše dcera?" Zeptala se. "Ne ne. To je moje sestřenice." Zasmála jsem se. "Jo aha. Já se lekla ze tak mladá holka má dítě. Omlouvám se jestli vás nějak urazím ale vypadáte tak na osmnáct." Taky se Zasmála. "No téměř. Mám dvacet ale dítě bych nechtěla." Přehodila jsem si vlasy na jednu stranu. "To chápu. Já Lukáše měla v tři a dvaceti a stejně jsem nebyla připravena ale teď bych ho za nic nevyměnila." Přímo zamilované koukala na svého syna. "Umím si to představit ale fakt je ze bych dítě určitě nezvládla. Ziju sama a starám se o sebe, byt, vlastní studio a taky o par vypatlanych dospělých kluků." Opět jsme se Zasmáli. "Nemáte přítele?" Překvapeně na mě Koukla. "Ne nemám. Měla jsem. Par týdnu zpátky. Ale podvedl mě. Teď mi fakt děla největší společnost můj kamarád ale myslím si ze bez přítele se mužů na sto procent věnovat tetování. Trávim tam hodně času jenže tím ze jsem teď tady tak to v Pardubicích upadá. V studiu jsem bývala vždy já a jenom náhodné tam přišel kamarád i s přítelkyni který tam dělají ale taky ze hodně cestují a nemají moc času." Řekla jsem ji o mem studiu. "Takže vlastníte tetovací salon? Jste moc šikovná. Já si taky chtěla dat tetování jen jsem na to neměla čas. Chtěla jsem takový kvítek. Mám i obrázek jen mi nemá kdo pohlídat malého tak to nestíhám." Mykla rameni. "Mohli by jste mě navštívit v Pardubicích. Paličatí kamarádi vám malého s radosti pohlídají. Nebo taky bych radši zavolala holky. Ty kluci by udělali bůh ví co." Zasmála jsem se. "Moc vám děkuji. Dáte mi kontakt? Rada se ozvu." Usmála se. Nadiktovala jsem ji číslo a pak jsme se rozloučili a já odešla za Tetou. "Amy moc ti děkuji ze si se mi postarala o malou ale už jsem fakt v pořádku. Jdi domu. Oddechni si." Zastihla mě ve dveřích teta. "Udělám to klidně ještě někdy. Ninu mám moc rada. Ty to víš. Tak teda půjdu." Usmála jsem se. Sbalila si věci a hodila je do kufru. Rozloučila jsem se a vyjela domu. Po cestě jsem poslouchala hudbu a volala Dominikovi. Psal mi nech mu dam vědět když půjdu domu. Potkáme se v parku blízko mého bytu.
Parkuju před bytem a jdu směrem park. Koukám do telefonu protože mi přišla správa. Pak Jo odložím a už před sebou vidím Dominika. Hned jsem se k němu rozběhla. Skočila jsem na nej a nohy omotala okolo jeho pasu. On dal své ruce na moje zadá a hned mě začal hladit. "Chyběla jsi mi krásko." Zašeptal. "I ty mě Domčo." Usmála jsem se. "Moc gratuluji k albu." Pohladila jsem ho po tváři. "Děkuji." Usmál se. "Půjdeš ke mě?" Zeptala jsem se. "No ani úplně ne. Jdu teď na asi týden pryč. Jdu do Bratislavy. Za přítelkyni." Podrbal se na zatylku. Hned jsem z nej skočila dolu a odstoupila asi metr dal. "Jo tak nic. Užij si to. Už půjdu." Otočila jsem se a proste odešla. Při baráku jsem si všimla ze stojí a kouká na moji maličkost. Neřešila jsem to a odešla do bytu.
-
Seděla jsem při televizi a koukala na filmy co šly v televizi. No teda já kreslila tetování. Mám toho teď hodně. Když se ozval můj telefon. Volal mi Kubo.
Jakub: čau Drobku, slyšel jsem ze jsi už doma. Mužů přijít?
Já: ahoj Kubi, Jo jasné dojdi budu čekat. Prosím vezmi něco na pití
Jakub: stalo se něco? To je jedno za chvíli jsem tam pak mi to řekneš.
Já: dobře čekám
Jakub: měj se zatím
Dořekl a típl hovor. Ani ne dvacet minut jsem ještě kreslila když se ozval zvonek. Hned jsem vyskočila a běžela otevřít. Za chvíli se ve dveřích objevil Kuba a třemi láhvi vina. Na tváři se mi ihned rozzářil úsměv. Ne jen kvůli alkoholu. Ale taky kvůli němu. Moc mam toho kluka rada. "Ahoj." Obejmul mě. "Ahoj Kubi." Usmála jsem se. Zul si boty. Já zamkla a společně jsme šly do obýváku. Hned položil flašky na stůl. Já vybrala sklenky. Posadila jsem se k jakubovi a čekala než otevře flašku. Pak nalil a podal mi sklenku. Taky si vzal a Koukl na mě. "Tak co se stalo bobku?" Odpil. "Já vlastně nevím. Nevím asi mě sere ze má Dominik přítelkyni. Dnes mi to řekl. Ptala jsem se jestli nepůjde ke mě. Řekl mi ze musí do Bratislavy za ni. Já se proste otočila a odešla. Nevím proč. Mám ho rada ale chci aby byl šťastný." Napila jsem se. "Ty ho máš rada ze Jo?" Zašklebil se. "Jo jasné ze Jo. Ale nebudu mu lézt do vztahu nech je šťastný." Opřela jsem se. "No pojď jsem ty moje mala zamilovaná princezna." Položil sklenku a natáhl ruce. Taky jsem položila sklenici a Obejmula ho okolo krku.
