uvězněna

16. kapitola

Mezitím co mě táta odváží domů se snažím lapat po dechu. Nemůžu se vzpamatovat. Co se to stalo. Proč naboural do toho stromu? Neměla jsem se s ním hádat. Zítra za ním musím jít do nemocnice. Když dorazíme k domu mamka vychází ze dveří. Jdu s vystrašeným a naštvaným výrazem kolem ní a je mi jedno, že mě pozdraví. ,,Lily? Co se jí stalo? A co je s Jakem?" zeptá se. Táta se kouká jako kdyby někdo umřel. ,, Haló? Co se stalo?" zeptá se znovu. ,,Jake, Jake naboural autem do stromu. Lily ho viděla, když naše auto projíždělo lesem k jeho vile. Odvážela ho sanitka a ona mezitím dostala trochu závrať." jen to dopověděl ona strnula. ,, Cože?!" nahrnují se jí slzy do očí.
Rodiče sedí dole. Jsem za to ráda. Musím se vzpamatovat, ale nejde to. Jako by mě něco trápilo. Musím se modlit, aby sem nepřišli a nezačali si dělat se mnou starosti. Zítra mám jít po dlouhé době do školy. I když si nejsem jistá, že to zvládnu. Jen přemýšlím až se unavím a usnu.
__________________________________
Bzučení budíku po ránu. Jaká to hudba, která mě leze na nervy. Necítím se zrovna nějak moc silná spíš slabá. Tak doufám, že se najím a budu v pořádku. Vstanu. Obleču se. Beru batoh do ruky a vycházím z pokoje do chodby ke schodům. Sejdu je velmi pomalu a pak se mi na posledním schodu podlomí noha. Opravdu nevím co si mám myslet, ale rana do mých kolen to byla velká. Vstanu a vidím mámu stát mezi dveřmi s rozpačitým výrazem jakoby jsem skončila z mostu. Opravdu nemám tušení o tom co si myslet. ,,Jsi v pořádku?" zeptá se. ,, Jsem neboj. Musím se najíst a budu v pohodě. Nasnídala jsem a vyrazila do školy. Všichni na mě koukali jako na temnou postavu. Možná to bude mým černým oblečením, které mám na sobě. Sluchátka v uších a na hlavě kapuci. Jen už mi chybí, abych se propadla do země a bude. Necítím se tu vůbec uvolněně. Spíš myslím jenom na něho. Mám já vůbec přátele? Já fakt nevím. Dojdu do třídy a všichni upnou zrak na mě. Připadám si jako královna plesu, ale tady je to královna smutku. Nechápu kdo by mohl být rád, že jsem zpátky ve škole.

Tuhle kapitolu jsem trochu přetáhla. Nevím kam s tím dojdu, ale baví mě to