uvězněna

22. kapitola

Ráno mě probudí svěží vzduch z venku. Taková krásná vůně povzbudí kohokoliv. Koukám se do zpráv na mobilu. Mám ty zprávy ze snapchatu. Někdo žádá o přátelství. Jejich 10. Všichni to jsou kluci. Přijmu vše a jdu na snídani. ,, Dobré ráno." ozve se za mnou. ,, Dobré ráno,mami." řeknu zpátky. ,,Vyspala si se dobře?" zeptá se. ,,Ano, teď jsem si vzpomněla, že by Jaka měli pustit z nemocnice." odpovím o trochu zesmutním. Jím dál a koukáme se z okna co nejdál to jde. Odejdu zpátky do pokoje. Vezmu mobil do ruky a vidím, že tam mám nějaké zprávy ze snapchatu a nějaká zmeškaná volání. Otevřu aplikaci a začnu si číst při sebe na celý pokoj.
,,Jsi tak krásná."
,,Tolik mi chybíš."
,,Kde jsi tak dlouho?"
,,Prosím napiš mi."
,,Chybí mi tvoje krásné oči."
Po přečtení těchto zpráv se na mobil koukám jak smyslu zbavená. Nechápu kdo to je, ale jestli se někomu líbím to mě potěš koštětem. Opravdu je to divný říkat, ale já to nevymyslela.
,, Zlatíčko už pojedeme!" zakřičí mamka. Mě hned dojde, že jedeme za Jakem do nemocnice. ,, Dobře!" odpovím a začnu se oblíkat. Mobil hodím na postel a ze šatníku vybírám nějaký krásný outfit. Trošku se nemůžu rozhodnout, ale jelikož je venku tak hezky tak postačí kraťase a tričko. Pro jistotu si vezmu ještě mikinu. Mobil strčím do přední kapsy a mířím z pokoje rovnou dolů. Na posledním schodu se zadrhnu. Nevím jestli jsem teď šťastná, smutná nebo překvapená, ale něco mi říká, že se dneska stane něco mimořádného. Mamka už sedí v autě a já nasedám. Vyjíždíme. Po 10 minutách cesty stojíme před nemocnicí. Přes recepci a rovnou do pokoje k Jakovi. Otevíráme dveře. Jake je vzhůru.
,,Ahoj." řeknu a čekám na odpověď.
,,Ahoj Lily." ozve se zpátky. Chvíli přemýšlím nad tím co řekl. Myslím, že stejně neví kdo jsem. ,, Prý už můžeš jít domů a tak jsem ti chtěla něco připomenout, ale jestli mi nevěříš tak odejdeme." řeknu. ,,Jo klidně." řekne na zpátek, ale takovým tím nedůvěřivým hlasem. ,,Tak se prevleč a pak ti to ukážeme.
Vycházíme z nemocnice. Nasedáme do auta. ,,Mami jeď k vile." řeknu mámě. ,, Dobře." Dojdeme k vile a já s Jakem vycházíme z auta. Máma čeká v autě. Dojdeme ke dveřím. Odemče dveře a oba vcházíme dovnitř.
,, Už si něco pamatuju." ozve se za mými zády Jake. ,,Opravdu?" otočím se a Jake má v ruce ,, nůž!" vykřiknu a svalím se na zem.