Vyběhla jsem schody na horu k pokojům. První byl Jakub, jakub a jakub. "Chlapci vstáváme. Dole jsou lívance." Usmála jsem se. Js a nobody hned běželi ven. Kuba si mě vzal za ruku a posadil k sobě. "Co je Kubi?" Optala jsem se. "Slyšel jsem vás i teď. I večer s Tomášem. Uvědomuješ si ze ty jsi přímo anděl? Takhle úžasnou holku jsem neviděl. Moc si vážím hlavně toho ze nerozvracíš kamarádství kluků. Doufám ze si to pohlídaš. Samozřejmě bych ti pomohl kdyby něco ale doufám ze se nic takovýho nestane Jo?" Usmál se. "Neboj dam si bacha. Teď jdi snídat protože ti pak nic nezůstane." Poplacela jsem ho po zádech. "Mám tě rad." Obejmul mě. "Já tebe. Teď bez." Poslala jsem ho přímo do prdele. Pak jsem šla do pokoje Radka a hasana. Oba jsem je mírným výkřikem vyhnala z postele. Pak jsem odešla za Dominikem který byl už vzhůru pravé si přes hlavu natahovat triko. "Debile snídaně." Řekla jsem a koukala na nej jak se lekl a téměř hodil hubu. "Čubko." Rozběhl se proti mě. Rychle jsem utekla za Tomem. "Co děláte blbci?" Zeptal se rozespale Tomáš když po mě Dominik skočil. Svalil mě na postel a tvářil se jak kdyby nic. "Víš ze mi ležíš na přítelkyni?" Zeptal se ho s zvednutým obočím. "Jo to teda vím. Neměla mě vylekat." Tvářil se uražené. "Tak Jo stačilo. Slez ze mě. Dole jsou lívance." Shodila jsem ho na zem a skočila k Tomášovi. "Ježíš lívance? Co ti jebe." Postavil se a rozběhl dolu. Pak jsme s Tomem společně za ruku šly dole. "Hele Terez. Stráž si přítele. Ten kokot mi téměř udělal z holky placku." Zasmál se Tomáš a posadil se. "Debile tys ležel na Amy? Chceš kopačku? Nebudeš mi ležet na kamošce." Zeptal se Jakub. "Se uklidníte. Téměř jsem dostal infarkt." Zamračil se Nik. "Ti dam loket kokote." Všichni jsme se začali smát a s Terezou jsme si placli. Nasnídali jsme se, Terka mi pomohla. Potom jsme se šly oblékat a švihem na svah.
Vrátili jsme se ze svahu. Jak včera všichni hodili sprchu a v pohodlných věcech jsme všichni polehali na gauč. Po hodině koukani filmu Kubo odešel. Po par minutách se vrátil. Stopl film. "Lidi. Teď jsem volal s majitelem. Vířivka venku funguje. Měla by se ohřívat. Takže švihem všichni plavky." Zasmál se. "Debile venku je minut tři." Posadila jsem se. "Proto se to vola vířivka protože je tak moc ohrata ze víří tak mě Neser protože tam skončíš oblečená!" Přehodil si mě přes rameno. Zviskla jsem ale nakonec jsem skončila sucha na zemi. "Mas štěstí." Pozvedla jsem na nej prst. Všichni jsme se vybrali do pokoje se převléct. Ve vířivce nám pak Terka vyfotila tuhle fotku kterou jsem dala na Instagram stories
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dělali jsme blbosti možná hodinu? Pak všichni poodchazeli. Zůstala jsem sama. Nějak mi to nevadilo. Opřela jsem se o kraj a koukala na svah na který jsme měli krásný výhled. Sledovala jsem ty lidi který jezdili na krásný osvětlený sjezdovce. Sledovala jsem nějakýho nejspíš kluka. Jezdil na snowboardu. Skákal tam a par krát spadl. Hele aby jste se nedivili. Já nevidím na sedm kilometru jen máme chatu dalo by se říct pod svahem. Fakt jsme dost blízko. Pak nějakou malou holčičku. Řekla bych ze to je holka byla celá v růžovým. Jezdil před ni nejspíš táta. Po chvíli se pustil trochu níž a nechal ji nech jde sama. Šlo ji to. Bylo to moc hodný. Někdy chci mít dceru. Nebo i syna. Ale radši bych měla dceru. Od malička jsem snila po dceři. Ze budeme partacky. Společně budeme chodit nakupovat a její táta ji bude chránit před kluky aby ji neublížili. Ze budeme spolu jezdit takhle na svahu. On ji bude učit jej jezdit. Já ji budu učit jak zapomenout. Když jsem měla tak třináct let šly jsme s tátou na výlet. Šly jsme na Slovensko to Tatier. Vyrazili jsme skoro ráno. Přes den jsme se lyžovali. Pak večer. Když jsme leželi na pokoji. Táta se mě zeptal. 'Jak si představuješ svoji budoucnost?' Chvíli jsem byla ticho. Nevěděla jsem co říct. Ale pak jsem řekla. Řekla jsem jak chci aby můj život vypadal. V ty době jsem byla zamilovaná do jednoho mého spolužáka jenže ob mě neměl rad. Už tehdy jsem věděl jak to v životě jde. Začala jsem mu vyprávět.
Mám třináct Tati. Je to asi skoro tohle řešit ale vždy jsem si vysnívala svůj život takhle. Chci studovat. Určitě chci mít výšku. Nejradši bych měla něco se psaním. Chci být spisovatelka. Jednou budu mít vlastní knihkupectví ale před tím určitě nebudu zanedbávat školu. Nechci mít jen gympl. Najdu si přítele i když vím ze to bude těžký s klukama to je tak. Budeme mít dceru. Krásnou dceru. Jo s chci studovat v Praze. To stoprocentně. Tam se jednou přestěhuji. Bude ze mě spisovatelka a moje dcera bude to nejmilovanejsi co mě kdy v životě potká. Chtěla bych mít nějaký malý domeček a pejska. Ne malého ale ani ne nějakou velkou dogu. Asi nejlíp ohaře nějakýho. Ty jsou krásný. Svatbu by jsme měli někde na statku. Proste venku. V přírodě. Ale hlavně co chci je být šťastná.
Nakonec jsem ale skončila s přítelem v Pardubicích. Nebo tedy skončila jsem sama v Pardubicích. Přítel mě opustil a já tetuji ve vlastním studiu. Miluji svůj život. Jo někdy to je těžký ale žije se mi fajn. Taky je jedna věc o který nikdo neví. Už asi čtyři roky. Píšu knihu. O životě mladých. S přítelem, tetováním. Teď přítelem dalším. Toho je dost a já na to už dlouhou dobu nemám čas.
