18.zacnu kourit iqosky

487 8 0
                                    

"Zlato umrzneš." Vytáhl mě z myšlenek tom. "Cože?" Otočila jsem se na nej. "Pojď už ven." Chytil mě za ruku. Podal mi ručník a poradně mě do nej zabalil. Obula jsem si slapky a šla dnů. "Ty si tam zamrzla alebo čo?" Zasmála se Terez. "Ne jen jsem trochu utekla od reality." Mykla jsem rameni a odešla na horu i s Tomem. Společně jsme odešli do sprchy. Ve velký mikině a teplácích jsme šly za ostatními. V kuchyni jsem si vzala zbylou lívanci. Skočila jsem k nim na gauč. Dala jsem se do kuličky. Nohy jsem měla při Tomovi a hlavu na kubovi. Ještě jsem rychle Koukla na Toma jestli mu to nevadí. Jen se usmál a položil si ruku na můj pas po kterým mě začal hladit.

Seděli jsme tak už dobrou hodinu. Nekoukal jsme film ale mluvili jsme spolu. Seděli jsme dokola konferenčního stolku. Teď řešili cigarety a nikotin. "Hele chlapci. A Terka. Já začnu kouřit iqosky." Rozvalila jsem se přes Kubu a Toma. "Ne tohle neuděláš. Smrdí to a je to čistá kokotina." Zamračil se Jakub na mě. "A cigarety? Taky smrdí a skončím za chvíli v hrobě jak tak koukám." Taky jsem se Zamračila. "Tak za prvý. Neroztahuj se tady prese mě a za druhé jak začneš kouřit iqosky taky koleno ti dam na hubu ze nebudeš chtít dýchat." Shodil mě ze sebe Tomáš. "Já se s tebou rozcházím. Určitě si mě jeden z Jakubu nebo Radek s Hasanem vezmou pod svá křídla. Nebo Terka si mě určitě vezme." Prekrizila jsem si ruce na hrudi. "Taak pojď k nám." Natáhl ke mě ruce Radek. S úsměvem jsem šla k němu a Hasanovi který sedel vedle. Ještě chvíli jsme si dělali ze všeho srandu. Pak se všichni rozprchli do pokojů. Až na mě. Já odešla do kuchyně. Vytáhla jsem sklenku a víno. Nalila jsem si a Posadila se k stolu. Jednu nohu jsem si vyložila a omotala okolo ni ruku. Opřela si bradu o koleno. Znovu jsem se vrátila do mých dětských let. "Proč tady sedíš tak sama?" Vylekal mě Dominik který pravé seběhl schody. "Cože?" Zvedla jsem na nej hlavu. "Ze proč tady sedíš tak sama." Řekl mi to jak pro retardovanou. "Přemýšlím." Odpila jsem si ze sklenky vina. "S vínem co?" Zasmál se a posadil se vedle mě. "Jo no. Potřebuji oddech." Opřela jsem se znovu o koleno. "Děje se něco? Jako co já vím. Stalo se něco doma nebo?" Chytil mě za ruku. "Ne jen jsem premyslela nad tím jaký jsem chtěla mít život když jsem byla mala. Vždy jsme si s tátou představovali nas vysněný Dom nebo tak. Nic z toho co jsem si vysnila se mi nesplnilo. Život v Praze. Nevystudovala jsem výšku aby ze mě byl někdy spisovatel. Nemám psa. Nemám toho milujícího přítele. Nemám dceru kterou jsem vždy chtěla a už vůbec nemám svoje knihkupectví." Znovu jsem se napila a dolila si plný pohár. "Krásko naše. Mas vlastní studio které ti vydělává. Vlastní být v Pardubicích. Tomáše který tě miluje a věřím ze i ty jeho. Přes tucet kluků který jsou tak jebnutý ze se o ne třeba starat. To ze nemáš výšku takou jakou si chtěla nic nezmění. Psát můžeš stejně. Pejska si klidně pořídíme společného. Víš ze si ta nejsilnější holka kterou znám? Nemusí jít všechno podle plánu ale Aj tak to muže být skvělý jen musíš věřit. Moc si mi chyběla kvítku." Obejmul mě. "I ty mě Dominiku a děkuji." Usmála jsem se na nej. Ještě chvíli jsme seděli tady společně. Dopili jsme víno a pak šly spát.

-

Ještě jsme byli na svahu a teď balíme a jdeme domu. Zítra vychází J.eden e-gen. Od sedmi mají kluci stream a já mám ještě o půl šestý tetování. Byla jsem pozvána tak bych rada přišla jen mi to asi nevyjde hned na začátek. Není to malý tetování a zítřek mám úplně plný. Od devíti.

Chlapci mě vyhodili doma. Rozloučila jsem se se všemi. Políbila Tomáše a i s věcmi se vytřepala na horu. Snowboard jsem nechala na balkoně tak i s ostatními věci na lyžování. Zbytek skončil v pracce. Hned jsem ji zapla a oblékla se do kraťasu a tilka. Byl tady bordel jak jsem se na rychle balila na hory tak jsem udělala dost velký bordel. Tak jsem vzala sluchátka pustila si hudbu a začala uklízet. Vysala jsem, umyla podlahu. Utřela prach. Umyla nádoby. Taky si uklidila skříň. Našla jsem hodně pěkných věci o kterých jsem ani nevěděla ze mám a taky Dominikovi triko. Chvíli jsem jen seděla s trikem v ruce. Pak jsem ho poskladala a položila na postel. To je můj zítřejší outfit. Dále jsem všechno uklidila. Triko dala na skříňku a šla do sprchy. Pak jsem vyvěsila už druhy prádlo a šla spát. Mám i susicku ale už jsem ospála. nastavila jsem si budík abych ráno nezaspala. Vypla světýlko a přikryla se peřinou až po uši.

Vzbudil mě můj zvonici mobil když jsem se pro nej natáhla a víc otevřela oči. Venku byla tma a mě nezvonil budík ale volal mi Dominik. Otřela jsem si oči a zvedla. "A-Amy. Já měl noční můru. Prosím já nevím co dělat. Sedím dole v kuchyni. Nechci vzbudit kluky ani Terezu. Naposledy jsem byl s tebou když se mi to stalo. Prosím pomoz mi." Brečel a koktal mi do telefonu. "Domi já ti takhle nepomůžu. Počkej obleču se. Do dvaceti minut jsem tam ano?" Vylezla jsem z postele a začala balit věci na ráno abych mohla jet přímo do práce. Sbalila jsem si všechno potřebný i outfit na zítra s jeho trikem. Vzala jsem klíče s telefonem a po cestě dolu jsem se navlekla do mikiny. Zamkla jsem byt a běžela k autu. Tašku jsem hodila do zadu a já nastoupila. Hned jsem vyjela k bytu. Byla jsem tam při tyhle noční přemávce do pěti minut. Hned jsem vytáhla klíče které mi dal ještě on. Odemkla jsem a Vyběhla na horu. Pomalu a po tichu jsem odemkla. Shodila boty a tašku na zem. Samozřejmě aby to nebouchlo. Hned jsem šla do kuchyně kde na zemi sedel Dominik. Klepal se a to hodně. "Dominiku dychej." Klekla jsem si k němu. "Amy nemusela si. Zvládl bych to. Jsou dvě ráno." Chytil mě za ruku. Postavila jsem se a napustila mu vodu kterou jsem mu podala. Trochu jsem ze spodu přidržela hrnek aby se mu nevylilo. Pak jsem mu podala ubrousek aby si střel slzy. "V klidu dychej Dominiku dobře?" Sedla jsem si k němu. Dala jsem mu okolo ramen a přitáhla si ho na svoji hruď. Ruce omotal okolo mého pasu a brečel mi do hrudi. Po deseti minutách se uklidnil. Přestal brečet a přestal se třást. "Moc děkuji ze jsi přišla Amy. Vážím si toho. Je mi to celkem trapný ze si mě takhle viděla." Posadil se. "Kdykoli Dominik. Kdykoli se něco bude dít a já budu moc dojít nebo pomoct pomůžu i kdyby se pohádáme Jo?" Pohladila jsem ho po tváři. "Moc děkuji." Obejmul mě. "Půjdeš k Tomášovi nebo ti vyberu věci na gauč?" Zeptal se a postavil se. Podal mi ruku a pomohl mi vstát. "Půjdu za Tomem. Děkuji." Usmála jsem se.

Miluješ ho!/Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat