Snažil jsem si k sobě přitáhnout drobné ale teplé tělíčko, které mělo vedle mě ležet. Po chvilce ale moje ruka šmátralka nic nenašla, a tak jsem byl nucen otevřít oči. Sedl jsem si a podíval se na Atheny spacák. Ona tam nebyla! Hned jsem se začal rozhlížet a náhle ji spatřil. Zalezlá na druhé straně ohniště u Oročimarua (české mangy jsou bolest). V tu chvíli jsem nevěděl co mám dělat nebo jak se o tomhle celém cítit. Athen jsem samozřejmě věřil, ale proč se náhle objevila u Oročimarua? Ten tam naštěstí nebyl.
,,Tys ji včera neslyšel? Ani jsi nic necítil?" ozvalo se za mnou. Možná jsem se trochu lekl, ale nijak jsem to neřešil.
,,Umm, měl jsem? Možná jsem něco cítil, ale spal jsem celkem tvrdě."
,,Mhm, všiml jsem si. Kdybych tady nebyl, tak se zhroudí. Není zač." řekl a odešel k ohništi.
,,Co tím myslíš?"
,,Však uvidíš. Nech ji ale spát, potřebuje to.... kam vůbec jedete?"
,,Se zeptej Fox až se probudí." tím naše konverzace skončila a já jen ustaraně sledoval Athen s teplým hrnkem čaje. Chtěl jsem i nějaké info od Oročimarua, ale nic mi nechtěl říct. Co asi tak spolu mohli dělat? (stop being horny and give me your mora!)
Blížilo se k 11 hodině ranní a Athen začala vstávat. Hned jsem k ní doběhl a pomohl ji si sednout. Měla rudé oči a celkově působila hrozně nevyspale. To je až moc sussy. Hned jsem jí dal napít mého čaje a sedl si naproti ní.
,,D-dobré ráno." řekla po chvíli polohláskem. Začínal jsem se bát ještě víc a přitáhl si ji do mého klína. Dal jsem jí ještě kiss na tvář, protože je to moje princezna. Chvilku jsem ji nechal a pak se opatrně zeptal, co se stalo.
Řekla mi tedy o jejím snu a o tom, že ji Oročimaru jenom uklidnil. To objetí se mi nelíbilo, ani to, že u něj spala. Byl jsem naštvaný hlavně na sebe, že jsem se neprobudil, abych tu pro ni mohl být. Jen jsem se na ní podíval, jak hezky roztomile sedí v mém klíně, usrkává můj čaj a netrpělivě čeká na mou odpověď. Jen jsem ji silně obejmul a políbil ji. Miluju její rty, chutnají po jahodách a hezky zapadají do těch mých.
Když jsme se odpojili, tak jen sklopila hlavu. Hned jsem si vzal její bradu (DIO BRADOO) do mých prstů a hlavu ji pozvedl nahoru, aby se mi dívala do očí.
,,Princeznoo, vždyť já se na tebe nezlobím. Jsem spíš naštvanej na sebe. Místo Oročimarua jsem to mohl být já." řekl jsem sklesle a dal jí ještě jednu pusinku, kterou si zaslouží. Nic na to neřekla, jen položila čaj na stranu, objala mě kolem krku a obličej si schovala do mého hrudníku. Chvilku jsme takhle zůstali, dokud jsme nedostali pár úkolů na přežití tohoto výletu.
