Ráno jsem se probudila a šla jsem udělat snídani Udělala jsem ji I Petrovi a následně ho šla vzbudit On otevřel jenom oči a vymlel ze sebe něco pamatuji si to jako by to bylo teď když Vzal jsem si to svinstvo naposled... Jen se na něj jenom podívala a zjistila jsem se na to zase zavřel oči tak jsem ho vzbudila už úplně na to se posadil na postel a chvíli koukal do země a potom nic jako kdyby se přepnul a běžel do koupelny jenom jsem slyšela že zvrací napustila jsem vodu do sklenice a šla za ním do koupelny už seděl u záchodu a měl úplně zplihlé oči Podala jsem mu vodu a pomohla mu na nohy pak už to bylo celé dobré a šel se převléct u snídaně jenom mlčel Péťo Copak se ti stalo zeptala jsem se na to mi odpověděl už nikdy zpět ne už někde zpět sebral se a odešel z bytu Dostal jsem strach že jsem se nemohla ani hýbat a postavit se tak jsem volala willymu byly to zvedl a zeptal se co se děje Řekla jsem mu že Petr se ráno choval divně potom šel zvracet do koupelny když jsem se ho úplně zeptala co se děje tak mě jenom řekl
Flashback: Péťo co se děje zeptala jsem se ho u snídaně on mi na to odpověděl už nikdy zpět ne už nikdy zpět pak se sebral a odešel z bytu
Konec flashbecku..... Willy mi řekl že mu zkusí zavolat protože já na to neměla sílu nebral mu telefon tak mi řekl že je za chvíli u mě venku zatroubilo auto a hned jsem věděla kdo to je opatrně jsem vstala hodila přes sebe mikinu tepláky protože jsem měla jenom kraťasy a tílko A šla jsem dolů nasedla jsem do auta Kde byli ostatní kluci ovšem ti mi řekli že asi vědí kde by mohl být tak jsem řekla že tam tedy pojedeme nepřekvapivě Zastavili jsme u klubu Měla jsem docela strach klub jsme prošli celý ale nikde nebyl ještě záchody Řekla jsem si tak kluci jenom věděli že jsem někam odběhla a volali na mě ale já nezastavovala trhla jsem tam i když byli klučičí ale co kdyby se mu něco stalo otevírala jsem kabinky jednu podruhé A v té poslední ležel Petr na zemi s jehlou v ruce a rozšířenými zorničkami v tu dobu jsem zase dostala Záchvat breku kluci akorát přiběhli a začali volat záchranku klekla jsem si k němu začala jsem brečet a mluvila na něj On mi na to však jenom odpověděl chraplavým unaveným hlasem a proto světla k nebesům pro ty co to nezvládli Dostala jsem ještě větší strach a pak mně došlo že celou dobu mluví o svojí písničce jménem poslední tak přijela záchranka nabrala ho a Odvezla ho hned jsme jeli za nimi do nemocnice Byla jsem na recepci a tam mi řekl jaký pokoj je a řekli mi že se nemusí probudit že v komatu a že je větší šance že se neprobudí na to jsem jenom smutně kývla A vešla dovnitř chytla ho za ruku na který měl ještě stopu po jehle a začala na něj mluvit Péťo probuď se mi Neopouštěj mě miluji tě moc nedokážu si to tady bez tebe představit sestřička mě řekla ať už odejdu a že má pocit že to nemá cenu Na to jsem se rozbrečela ještě víc a vyběhla jsem z nemocnice kde čekaly v autě kluci a ptali se mě jak na tom je já to jsem odpověděla jenom ať jedou a cestou jim to celé převyprávěla Indigo který seděl vedle mě mě obejmul Jeli jsme do studia kde jsme i všichni přespali nebo Oni spali Já koukala na fotky s Péťou a doufala že se mi probudí i když opravdu nemám tušení co to do něj vjelo tak jsem byla i naštvaná a to hodně protože by mě chtěl jen tak prostě opustit a odletět 6 ráno jsem položila telefon a zavřela oči
