Jela jsem z Hradce Králové k mojí kamarádce do Pardubic kde jsme se měli sejít v autě mi hrály písničky od mého vypečené ho bratra zrovna mi hrála Songa jménem život je boj když se mi udělalo nevolno a já sjela vedle do pruhu a zajela to přímo do protijedoucího auta nestihla jsem nijak zareagovat a viděla jsme jenom tmu .....
Abych se představila Jmenují se Karin Vlčková a je mi 25 let mam hnědé vlasy a modré oči jsem celkem malá a pracují jako tatérka v Hradci Králové mám svoji nejlepší kamarádku s kterou bydlíme v jednom byte je to asi 5kk je to dost veliký byt no moje kamarádka se jmenuje Ema Niklová
má hnědé delší vlasy a modré oči je o jeden rok starší takže ji je 26 a to by o mě asi stačilo a zpět k dějiProbudila jsem se a všude jsem slyšela pípání přístrojů pokusila jsem se otevřít oči ale nešlo to ale slyšela jsem jemné dívčí vzlykání a cítila že mě někdo drží za ruku a tak jsem poslouchala a když nikdo nic neřekl tak jsem se pokusila aspoň trochu tu její ruku zmáčknout a povedlo se vzlykot přešel a řekla Ahoj jestli mě slyšíš tak mi zmáčkni znova ruku a tak jsem se o to pokusila znovu a tentokrát to šlo lépe a tam jsem se pokusila otevřít oči a tentokrát už to šlo a když jsme je otevřela úplně tak jsem zahlédla Emi jak má ubrečené oči ale je zároveň šťastná Jak dlouho jsem spala zeptala jsem se týden a něco řekla mi a ja se jen polekala když jsem si zpomela co se ten den stalo a tak sem řekla jak je na tom ten do kterýho jsem narazila No tak ten byl téměř v pořádku až na zlomenou nohu a ruku řekla mi a mě se ulevilo a byl tu za tebou brácha a zkus hádat srazila jsi jeho kámoše a nechal ti tu na něj číslo Hmm a kdo to byl No prej ..... jo Tomáš Kováč
Je to sice krátké ale příště budou delší 😊
Tak tohle je můj další příběh doufám že se vám bude líbit a zatim čus .
ČTEŠ
S láskou Tom
FanfictionJE TO SMYŠLENÉ NEMÁ TO NIKOHO URAZIT A DOUFÁM ŽE SE VAM RO BUDE LÍBIT je to můj druhý příběh a doufám že se vám bude líbit