Královská láska: Zaměněná *POZASTAVENO - PŘEPIS*

KDYŽ ZHASLA SVĚTLA, 1. část

Kapitán Riot stál hned u dveří pracovny svého krále. S láskou hleděl na dvě malé princezny poskakující po místnosti a pletoucí se služebným pod nohama. Královna Rialla s úsměvem sledovala své dvě dcery a když kolem ní běžela teprve osmiletá Arnialla, stáhla ji k sobě do náruče. Starší Rianell se zasmála a běžela maminku obejmout také.

Král Alexis vzhlédl a usmál se. Jeho manželka vzhlédla a zamilovaně se na něj usmála. Kapitán Riot měl strach o své vládce. Nikdo to neřekl nahlas, ale všichni věděli, že král i královna neskutečně riskovali, když se rozhodli vyrazit na místo, které bylo pod nadvládou rebelů, kteří chtěli za každou cenu svrhnout vládu. Tohle nebylo dobré.

„A mami?" Maličká Arnialla jako by mamince z oka vypadla. Měla tmavě černé vlasy a světle modré oči.

Rialla ji pohladila po tvářičce. „Copak, broučku?"

„Kdy se vrátíte?"

Alexis vzal svoji mladší dceru do náručí a usmál se na Rianell, která na něj důstojně hleděla s otázkou v očích. I když jí bylo pouhých dvanáct let, chovala se jako pravá královna. Zatímco její rozjívená sestřička pobíhala s rozcuchanými vlasy po zaprášené půdě, ona se učila vládnout. Přesto ji o čtyři roky mladší sestra dokázala strhnout ke hře a pak se všichni museli mít na pozoru, aby je malé dračice neporazily.

„Doufejme, že za týden už budeme doma."

Rialla vzala Riin obličej do dlaní a políbila ji na čelo. „A pak oslavíme tvoje narozeniny, ty moje malá princezničko," slíbila.

Rianell se do očí draly slzy. Arni v tatínkově náručí začala také popotahovat. „Ale co když se vám něco stane?"

Rialla si svoji starší dcerku přitáhla do náručí. „Poklade, co by se nám mělo stát? Ty můj hlupáčku, samozřejmě, že se vrátíme domů za mými holkami."

„A tátovy holky nejsme?" Ozvala se uplakaná Arni zmateně. Kapitán Riot se musel kousnout do jazyka, aby se nerozesmál a zachoval vážnou tvář.

Král se začal smát a rozcuchal jí vlasy. „Co myslíš, draku?"

Rianell se na svoji sestru zakřenila. „Jasně, že jsme tátovy! Jsme máminy a tátovy holky!"

Malá princezna se uklidnila, ale pořád si prohlížela své rodiče, jako by se snažila zapamatovat si každý detail jejich obličejů. „Ria má narozeniny. Měli byste být tady, ne venku," řekla nakonec odhodlaně a přísně se podívala z tátovy náruče na svoji maminku.

Rialla si ztrápeně přitáhla Riu do náruče. „Ale my tu budeme. Naše srdce zůstanou s vámi."

Rianell se zachichotala. „To byste umřeli, mami."

„To je pravda, ty moje malá chytrolínko." Rialle se zablesklo pobaveně v očích a vstala. Vzala z Alexisovy náruče Arniallu a políbila ji do vlasů. Rianell odběhla obejmout otce a dala mu na tvář pusu.

„Slibte, že se vrátíte," naléhala.

Rialle se do očí draly slzy. Alexis zvedl Riinu bradu a zpříma se jí podíval do očí. „Slibuji ti, miláčku, že se vrátíme. Přísahám, že za týden jsme doma, ano? Hlavně mi slibte, že nebudete dělat problémy, nebudete zlobit tetu, poslechnete kapitána Riota na slovo a ty, mladá dámo," přísně se na svoji starší dcerku podíval, „mi slib, že si užiješ svoji narozeninovou oslavu. Za týden to oslavíme spolu, už pro tebe máme překvapení, ano?"

„Ale já na té oslavě nikoho neznám!"

„Já vím, ale jinak to nejde. Snaž se na tom vidět něco dobrého. Arni je pořád malá, takže když spolu uděláte nějaký vtípek, nikdo si na nic stěžovat nebude," mrkl na ni a když se jeho dcera rozesmála, začal ji lechtat.