IS THIS REAL | | Jegulus

1.

,,Neboj mami, jasně, že ti budu pravidelně psát." pronesl James co nejvíce věrohodně a podíval se prosebně na Siriuse, který se opíral o stěnu nástupiště. Když se jejich pohledy spojili, Sirius se mu začal smát. James svou pozornost opět přesunul na svoji matku. Ta ho chytila za tváře a dala mu pusu na čelo. ,,Je ti jasný, že příští rok už jedu bez rozloučení?" Eufemie Potterová se jen zasmála a poplácala ho po rameni. ,,Dobře, tak už běž." James se na matku usmál, vzal si své věci a vyrazil za Siriusem. Už se neotáčel směrem, kde stála jeho matka.

,,Čau Dvanácteráku!" vykřikl vesele Sirius a uvěznil Jamese v pevném obětí. ,,Chyběl si mi, víš to?" řekl Sirius a pustil Jamese. ,,Děláš jako bys u mě nestrávil skoro celé prázdniny." ,,Těch asi 10 minut, kdy si tě přivlastnila tvá matka bylo strašných. Už mě prosím neopouštěj." James se zasmál a zvedl oči v sloup. ,,Neboj, nemám to v plánu." Na malý moment mezi nimi nastali ticho. Ale nebylo to to nepříjemné. Bylo to ticho, které mezi přátele patří. Ticho, kdy si jen užíváte přítomnost druhého člověka.

,,Ahoj," ozval se za nimi tichý hlas jejich kamaráda. ,,Čau Remusi," řekl James a položil mu na chvíli ruku na rameno. ,,Ahoj." Sirius se zády odlepil od zdi a udělal krok směrem k Remusovi. ,,Chyběl jsi mi," řekl Remus, který stál stále nehnutě na místě. Bylo to už několik měsíců, ale stále mu to všechno připadalo nové.

Sirius neřešil nic. Neřešil lidi kolem a prostě a jednoduše Remuse políbil. Nebyl to krátký polibek trval tak dlouho, dokud se i Remus neuvolnil a nepřitáhl si Siriuse blíže k tělu.

James si hlasitě povzdechl, ale byla za ně šťastný.

Několik studentů se na líbající se pár podívala, ale většina z nich na ně byla už tak zvyklá, že svůj pohled velmi rychle odvrátila. Jen pár zvědavců na ně zíralo tak zaujatě, že nabourali do sloupu či do svých kamarádů.

,,Nazdar kluci." hlas, který se jim ozval opět za zády byl hlas posledního člena jejich party. ,,No nazdar Péťo," řekl Sirius, který teď už stal vedle Remuse a držel ho za ruku místo toho, aby se sál na jeho rty. ,,Takže můžeme do vlaku?" Remus pustil Siriusovu ruku a rozešel se i s věcmi k vlaku. ,,To nemyslíš vážně?!" pronesl možná až moc nahlas Tichošlápek. I s věcmi se rozběhl za svým přítelem a chytil ho za ruku. Remus se jen zamilovaně usmál a pokračoval v cestě. James s Petrem si nahlas povzdechli a poté je pomalou chůzi začali následovat. ,,Doufám, že nám nikdo nezasedl naše kupé." řekl Petr, který funěl námahou. Sirius se na něj s úšklebkem otočil ,,Prosím tě, to by si nedovolili." ,,Když myslíš." ,,Nemyslím, já to vím."

,,Možná si až moc věříš Siriusi." řekl Remus zrovna ve chvíli, kdy otvíral dveře "jejich" kupé. První co totiž spatřil byly černé vlasy. Vlasy stejně zvlněné jako ty Siriusovi. 

Sirius se uchechtl a nakoukl do kupé. ,,Vypadni." procedil skrze zuby Sirius hned, jak zahlédl jejich vetřelce. Regulus zvedl pohled od knihy. Tušil, že jeho bratr nebude nadšený, když ho tady uvidí, ale stále doufal, že ho v kupé nechá. Neměl kam jít. Všude bylo plno a nebo tam byli lidé, se kterými nechtěl trávit několik hodin zavřený v malém prostoru. Jeho bratr mu přišel jako nejlepší možnost. A také s ním potřeboval probrat jisté záležitosti.

,,Kdo tam je?" zeptal se James, který stál vzadu a neviděl dovnitř. ,,Ale nikdo tady není." odpověděl Sirius a naznačil svého bratrovi aby opustil jejich kupé.

,,Prosím." Byl by schopný prosit na kolenou. ,,Nevím o co prosíš." Sirius si začal tahat věci do kupé. ,,Co tady chceš?" ,,Potřebuji si promluvit." Sirius do něj zabodl svůj pohled. ,,My nemáme o čem mluvit." Jeho hlas byl zlý. Takový, jaký ještě nikdy žádný z jeho přátel neslyšel. Byl to úplně cizí hlas, který jim k jejich kamarádovi vůbec neseděl.

,,Už mi řekneš kdo to je Tichošlápku?" James se začal přes Remuse tlačit ke dveřím.

Sirius jeho otázku ignoroval a stále se se zlobou díval na svého bratra. ,,Vyhodili mě." řekl Regulus a na malý moment se zahleděl na své ruce položené v klíně. Sirius pokrčil rameny. ,,Co s tím mám dělat?" ,,Myslel jsem si, že tě bude zajímat důvod proč mě vyhodili." Mluvil potichu. ,,Očividně nezajímá." Regulus to ale i přes jeho nesouhlas vyslovil, potřeboval mu to říct. ,,Nesouhlasil jsem." Bylo to vše, co řekl, doufal, že Sirius pochopí co má na mysli bez většího vysvětlování. Sirius na něj chvíli jen hleděl. Věděl, co má na mysli, ale nevěřil mu. Po těch letech, kdy se ho ani jednou nezastal a vždy byl miláčkem jejich matky mu nevěřil nic a nechtěl s ním mít už nic společného.

Regulus se postavil na nohy a vyhrnul si rukávy košile. Natáhl obě ruce před svého bratra a čekal na jeho reakci. Sirius beze slov koukal na jeho čisté ruce bez jakéhokoliv tetování. ,,Stejně tě tady nechci, je to naše kupé." ,,Siriusi," řekl něžně Remus a přistoupil blíž.

James se konečně prorval ke dveřím a mohl se podívat na osobu, která okupovala jejich kupé. Ačkoliv mu po rozhovoru došlo, kdo to je, chtěl danou osobu vidět na vlastni oči. Uvědomil si totiž, že bratra Siriuse skoro nikdy neviděl. Že ho nikdy nepotkával na chodbách. Možná ho jen vždy nevědomky přehlížel. Moc dobře věděl, jaký mají bratři Blackovi mezi sebou vztah.

,,Ahoj," pozdravil energicky James hned poté, co se dostal ke dveřím, aniž by si vůbec uvědomil co dělá. Hned jak se však podíval pořádněji a prohlédl si Reguluse zarazil se. Nepřišel mu vůbec skutečný. Byl nadpřirozeně krásný.

Regulus se na něj nesměle usmál. Vždy toužil po tom vidět Jamese více z blízka. Ani nevěděl pořádně proč. Prostě ho zajímalo jak vypadají jeho oči, jaké to je dotýkat se jeho rozčepýřených vlasů.

James měl chuť na Siriuse zahulákat něco ve smyslu, zda si ho můžou nechat, ale udržel se. ,,Siriusi," zkusil to znovu Remus a položil Siriusovi ruku na rameno. Ten sebou cukl, ale když si uvědomil, či ta ruka je, uklidnil se. ,,Odejdi," trval stále na svém starší z bratrů. ,,Prosím."

Jamesovi lámalo srdce slyšet jeho hlas znít takto ačkoliv ho vlastně ani jinak neznal.

,,Místa je tady dost Siriusi." řekl Remus a usmál se na Reguluse. ,,To nikdo nejste na mé straně?" Byl zklamaný. Měl chuť řvát. Chtěl zalézt někam do kouta a už nevylézt. ,,Samozřejmě, že jsme na tvé straně ale zároveň si myslím, že by bylo fajn si poslechnout vše, co Regulus chce říct."

,,Já ho tady chci," zašeptal potichu James a rychle si přikryl ústa rukou. Co to do něj vjelo? Jasně že tady nechce Blacka juniora. Nemá ho přeci rád stejně jako Sirius. ,,Říkal si něco?" Remus se na něj otočil a James jen v nesouhlas zavrtěl hlavou.