Odcházeli jsme všichni domů úplně namol. Petr lovil klíče od bytu a odemykal dveře. Hned co jsme přišli lehli jsme do postele. Chvilku jsme si povídali objímali se mazlili se ale netrvalo dlouho a oba dva jsme padli do říše snů. Zdálo se mi o mojí svatbě s Petrem plné slunečnic. Vím že je na to ještě brzo ale je to Krásná představa No ne?
Bylo ráno a mě svítilo do očí slunce. Otevřu oči ale Petr vedle mě ještě spí. Vypadá hodně unaveně a spokojeně jsi oddychuje. Já už ovšem neusnu tak vstanu a jdu do koupelny. V koupelně se obléknu do černé mikiny a černých skinny jeans. Vím je to basic ale nic jiného mě nenapadlo. Ros češu si vlasy a udělám si ulízlý culík dám náušnice a náhrdelník. Začnu dělat snídani snídani jsem se rozhodla udělat palačinky opět. Ale to jsem prostě já co bych se ráno vyvařila nějakou extra snídani když můžu udělat palačinky a potom můžu udělat o to lepší oběd.
Je kolem deváté hodiny a Petr se rozhodl vstát. Přišel už oblečený za mnou do kuchyně. Dobré ráno princezno a pevně mě obejmul. Má ten ranní chraplák je to na něm strašně sexy. Na stole jsou palačinky můžeš si vzít Odpověděla jsem mu. Palačinky neodmítnul Vzal si je a sednu si s nimi na pohovku kde pustil i televizi. Pustil tam SpongeBoba v kalhotách a upřeně se na něj díval. Někdy je opravdu jak malé dítě ale je to roztomilý. Nu což furt lepší než aby se díval na nějaký vraždy s krví. Petr už pomalu dojídá a já mám stále pohled jenom na něm. Nevnímám a furt mám oči jenom na něm. Krásko já vím že jsem prostě úžasný krásný a všechno do toho ale nemusíš tady slintat. Já ne slintám! Řeknu zaraženě. Ale neboj na tobě i to slintání sexy řekne a začne se tlemit. Hodím na něj vražedný výraz ale hned se začnu tlemit sním. Princezno co dneska budeme dělat ptá se mě Petr. Upřímně nevím Ale nejradši bych šla na Naše pole. Jo to je dokonalý nápad řekne. Hned se suneme z obýváku do koupelny kde si uděláme hygienu já se trochu Namaluji stříknu na sebe parfém. Už jdeme na chodbu se obout beru si na sebe svoje černé Conversky a Petr si bere svoje Vansky. Odcházíme z bytu.
Na pole se dá asi tak 10 minut od Petrova baráku. Jdeme tam v ruku v ruce povídáme si a smějeme se. Po chvilce dorazíme na pole a jdeme si sednout na to stejné místo kde jsme byli minule. Moc mi to tady chyběla je to tu krásné. Petr na chvíli někam zmizel Ani jsem to nestihla zaregistrovat a byl pryč. Běžel zpátky a nesl v ruce obří krásnou velkou slunečnici. Ta je pro tebe princezno a roztomilé se začne culit. Děkuji ti moc Péťo a dám mu pusu on mě chytne za bradu a pusu prohloubí. Na poli jsme už asi dvě hodiny. Rozhodla jsem se že si s ním zahraji na babu. Dos Utekla jsem se do slunečnic. Péťa hned běžel za mnou nedal mu to dlouho a Dohnal mě Páč je rychlejší. Zezadu mě objal a řekl ty mi nikdy Neutečeš. Tomu se jen pousměju. Péťo moc mě to mrzí ale měli bysme už jít doma na nás čeká puro. Jo to je dobrý nápad. Propleteme si mezi sebou ruce a sejdeme tu 10 minutovou cestu zase si povídáme zase se u toho šíleně smějeme.
Už jsme došli domů a Petr opět vytahuje svoje klíče od bytu od studia a od babičky bytu. Přišli jsme domů a hned na to jsme Sedli na postel. Petr vytáhnu notebook. Copak si pustíme moje slunečnice ptá se. Nevím něco vyber usměju se na něj šibalsky. Vybrala sis to sama zareagoval a pustil horor jak jinak prostě Petr. Horor je teprve 15 minutách a já už jsem podělaná jak prase zabořím hlavu Péťovi do hrudi a on se jenom šibalsky pousměje. Neboj princezno jsem tu s tebou jediný kdo tě tady může sníst jsem akorát tak já a usměje se. Kouknu se mu do očí pohledem který je jako to myslíš vážně! A to jsem pousměje a sevře mě do objetí. Horor asi po hodině skončil díkybohu hnus fuj ble nesnáším horory a teď je čas kdy už se musíme přesunout do postele. Péťo já už jsem unavená za škemrám a udělám na něj psí oči. Tak běž napřed ještě dám najíst tomu bílému kožichu odpoví. Jenomže já se sama bojím kouknu na něj a chytne mě za ruku dá granule Purpurový a táhne mě do ložnice.
Už spolu ležíme v posteli Furt jsem uzavřená do hrudi protože se nedokážu ani kolem sebe potom hororu podívat. Vážně se furt bojíš? zeptá se Petr. Jo bojím štěknu na něj on se tomu pousměje a obejme mě silněji oba už padám a do říše snů a u toho si zavzpomínám že jsme neměli oběd a večeři sakra!
