32. Zarlim jako krava

437 8 0
                                    

"Co ti je?" Zeptal se mě Tomáš. "Nic co by mělo?" Koukla jsem na nej. "Ale no tak. Já vím ze ti něco je. Znám tě Amy." Chytil mě za ruce. "Sere mě Dominik." Sklopila jsem pohled. "Proč co se děje?" Zvedl mi hlavu abych na nej koukala. "Žárlím jak svine. Přijde mi ze se o mnoho víc baví s natalii nebo Kateřinou. Dnes mě ani jednou nepolíbil ani neobejmul. Udělala jsem něco nebo co? Zlobí se? Nespala jsem u vás dva dny. Říkal něco nebo jak? Já se bojím ze jsem to proste podělala." Rozbrečela jsem se mu na hrudi. "Proboha zlato. Tys nic neudělala. Nevím co to do nej vjelo. Taky jsem si všiml. Když jsi u nás teď nespala byl jako vyměněny. Proste neslo s nim tak hodně komunikovat. Nevím co se stalo proste. Skus za nim jít nebo něco." Poutiral mi slzy z tváře a poradně mě Obejmul. "Určitě za nim nepůjdu. Když bude chtít něco říct přijde za mnou on." Rozhodila jsem rukami a odešla. "Ale no tak. Přestaň být na mě hnusná. Chci jen pomoct tak mě prosím nepouštěj." Chytil mě za ruku. "Promiň. Kurva promiň. Já jsem píča." Znovu jsem se Rozbrečela. "Nebreč dítě mé. Snad mas měsíčky nebo co?" Obejmul me a Koukl pak na me. "Jo mám. Sere mě to." Opravila jsem si bundu. "Klid Jo? Všechno bude v pořádku teď pojď jdeme na stage." Políbil mě na tvar a společně jsme šly na stage.

"Amélie co ti je!" Vykřikl Dominik. "Nic nech mě Dominiku. Kubo jdu na hotel kdyby se někdo ptal. Koncert skvělý ale jsem ospala." Políbila jsem Kubu na tvar a oblékla si bundu. "Amy! Stůj!" Křičel na mě Dominik. Já ho ale nevnímala. Na pokoji jsem odešla do koupelny kde jsem se osprchovala, odlíčila a převlékla. Pak jsem si šla lehnout. Telefon jsem měla vybity a nechtělo se mi vybírat nabíječku. "Amy prosím mluv se mnou!" Vběhl do pokoje Dominik. "Proč bych měla? Jdi za Kačkou nebo za Naty." Posadila jsem se. "Ty žárlíš?" Zeptal se a posadil se ke mě. "Dominiku ano. Žárlím. Žárlím jako kráva. Miluji tě a sere mě když na mě cely den ani nekoukneš. Přišla jsem ráno za vámi ani si mě neobejmul ani nepolíbil cely den Domčo. Víš jak mě to mrzí? Cely den se bojím ze co jsem udělala. Nevím jestli jsem něco udělala nebo ti někdo něco řekl co není pravda já proste nevím." Znovu jsem se Rozbrečela. "Proboha lásko. Nic jsi neudělala. Miluji tě ze všech nejvíc. Nejvíc jak jen mužů. Nevím dnes jsem nějak mimo nevím která bije. Všechno se mi sere a já polovinu věci úplně zapomněl. Nechtěl jsem aby jsi se cítila blbě. Vím ze mas svoje dny a já bych ti měl být teď nejblíž a pomáhat ti. Omlouvám se ti za všechno. Ze to vypadalo ze chci být víc s holkami a ne s tebou. Omlouvám se fakt moc lasko." Přitáhl si mě na svoji hruď a já se ještě víc Rozbrečela. "Omlouvám se Dominiku." Zašeptala jsem mu do hrudi. "Ne ty se nemáš za co omlouvat. Tys nic neudělala. Počkej Jo? Jdu rychle do sprchy a budu už jen tvůj. Ano?" Pohladil mě po vlasech. Vzal si kraťasy a odešel do sprchy. Fakt byl za chvíli zpátky. Lehl si ke mě a vzal si mě na hruď. "Dva roky do zadu bych ani nesnila ze budu mít tak skvělého kluka." Řekla jsem do ticha. "Jo? Marek nebyl dobrý kluk?" Zeptal se. "No ne ze nebyl ale taky ze to nebylo tak růžové jak si všichni mysleli. Nemazlil se se mnou tak často jak ty. Bylo to fakt jen příležitostně když měl chuť a nebo nebyl nazlobeny z práce a mě to proste chybělo. Miluji fyzicky kontakt a proste bez nej si nedokážu vztah představit." Koukla jsem na domcu. "Takže ty mas tak moc rada mazleni?" Zašklebil se na mě. "Ano." Usmála jsem se. Koutky rtu zvedl do úsměvu a víc si mě přitáhnul k tělu. "Hele oni se tam zabili nebo proč je tam tak ticho?" Ozvalo se ode dveří. "Já nevím do pici." Tohle byl Tomáš. To před tím Jakub. "Kokoti tak zaklopte ne?" Zeptal se jich Radek? Asi Jo. "Co kdyby jste je nechali?" Tohle byla natalie. My jsme se jen s Dominikem smáli. "Kokoti je odemknuto!" Zakřičel na ne Dominik. Najednou se dveře otevřeli. Vešel Jakub, Radek, Tomáš, Natálie a Js. "Ahoj vy dva co tady děláte?" Zeptal se Kuba. "Ty kokote. Nejsme hluchý." Hodila jsem po něm polštář. "Blbko." Vrátil mi to. "Vole to je moje holka. Už ti nedělej!" Zvedl na nej výhružné prst Dominik. "Ty pico tohle je hustý." Začal se smát Js. "Já teď mužů být uražený. Se mnou se tak nemazlíš." Založil si ruce na hrudi Jakub a tvářil se uražené. Všichni se jen zasmáli. "Tak pojď sem vole." Nadzvedl peřinu aby si lehl k nám. "Já půjdu." Odešla natalie. "Hele vidím ze jste v pořádku žijete oba můžeme jít." Řekl Radek a vydal se pryč. "Jo má pravdu. Dobrou noc." Zamával nám Js a odešel. "Co tak koukas? Pojď k nám ne?" Zasmála jsem se když jsem si všimla Tomáše jak kouká. S úsměvem si lehl za mě a Obejmul mě. "Koukám ze jste si to vyrikali ze?" Zeptal se tom. "Jo. Doufám ze už se nic takové nestane ze si promluvíme hned když bude podezření." Koukl na me Dominik. "Ano ano." Políbila jsem ho. Chvíli jsme ještě všichni čtyři spolu leželi v posteli. Pak Tomáš s Jakubem odešli do svého pokoje. "Dobrou lasko moje." Políbil mě. "Dobrou zlato." Usmála jsem se. Zhasl lampu a v objetí jsme zaspali.

Miluješ ho!/Nik TendoKde žijí příběhy. Začni objevovat