Antonella P.O.V
Dnes je den kdy se konečně stěhujeme z toho zapadákova(České republiky). Naposledy se loučím se svým pokojem. Konečně! Vyjdu i s kufry ven a čekám na kamarádky.
Něco málo o nás: Já se jmenuji Antonella a je mi 15 let. Miluju fotografování, fotbal a psi. Moje kámoška je Elis a je jí 14. A ta druhá je Vanesa také patnáctiletá. Budeme spolu chodit na uměleckou školu. Obě máme obor fotografování. Já mám navíc tanec a ona zpěv. Já nemám hudební sluch, ale to neznamená, že nerada zpívám. A Elis půjde někam na jezdeckou. Nevim co je to za školu.
Holky přišly za 5 minut. A mohly jsme vyrazit. Mamka nás hodila na letiště. A dál jsme měly letěly samy. Dlouho nás objímala, ale pak nás volaly. Tak jsme šly. V letadle jsme si sedly na svá místa. Dál nevim co se dělo, protože jsem usnula. Probudila jsem se až nad LA. Na letišti na nás čekala Elis teta, která nás bude chodit kontrolovat. Přivítaly jsme se a Ellen (teta) nás odvezla k našemu novému bytu. Vše už mělo být zařízené. Dala nám klíče a ať si už děláme co chceme, tak jsme si šly vybalit. Každá měla vlastní pokoj s dvoulůžkovou postelí(nevim na co nám zatím bude). Můj pokoj byl vymalován světlounce tyrkysovou a k tomu bílý nábytek, po pravé straně byly dveře do vlastní koupelny a po levé do šatny, která byla plná oblečení. Takto tomu bylo i v ostatních pokojích. Elis měla červený a Vanes modrobílý pokoj.
Vanes měla hlad, ale jak se dá vařit bez soli? Těžko. Tak jsme si řekly, že zajdem k sousedům poptat se jestli náhodou nemají. Rozhodly jsme se pro byt naproti. Zazvonila jsem a mlčky jsme čekaly až ten někdo vyjde.
Vanesa P.O.V.
Vyšel ON. Ten nejhezčí kluk co jsem kdy viděla. Měl úžasné hnědé oči. Ten nejúžasnější úsměv co jsem kdy viděla.
Elis P.O.V
Vyšel kluk zhruba v letech Tonie. Nebyl ošklivý, ale moc se mi nezamlouval. Zato o Vanes se to nedá říct. Koukala na něho s otevřenou pusou. Nejspíš si toho všiml a trochu se usmíval.
''Ahoj.'' chopila jsem se situace, protože to nevypadalo, že někdo něco řekne. ''My jsme se dnes přistěhovaly a bydlíme naproti'' ukázala za sebe Tonie. ''Tak vás tu vítám. Já jsem Ethan.'' a opět nahodil ten svůj úsměv. ''Antonella. Ale říkají mi Tonie''
''Elis'' ale Vanes ztratila řeč. ''A tohle je naše kamarádka Vanesa.'' Rychle jsme odpověděla sama za ní.
Vanesa P.O.V
Ten je dokonalej!! ''Chtěla jsem vařit, ale nemáme sůl, tak jsme se chtěly zeptat jestli nemáš.'' ''Jo jasně. Hned to donesu.''
Antonie P.O.V
Ethan byl vcelku pěknej, ale ne zas moc můj typ. Když jsme čekaly objevil se ve dveřích trochu jiná tvář než jsem čekala.
''Tady je ta sůl. Mimochodem já jsem Brooklyn.'' a rozpřáhl se rukou směrem ke mě. Byl dokonalý. Od teď věřim v lásku na první pohled.
