Pár dní a pak láska

1.

První den na nový škole. To může být super že jo? Ale tenhle den se zvrtnul. Jako hodně zvrtnul. Vlastně se stalo to že tam začalo hořet a nikdo nevěděl proč. Ale zaslechla jsem jak ředitel křičel na jednoho kluka myslím že se jmenoval Daniel. Ředitel si musel myslet že to byl on, ale ne nebyl to on. Byla jsem to já. No jo no první den školy a ke všemu na nový škole. To si musím vytvořit pověst a tahle moje pověst teprve začala.

Ahoj jmenuju se Amy Sofie Dylan a je mi třináct let. Možná se ptáte proč jsem zapálila školu. No ono to bylo tak že jsme měli hodinu dějepisu a učitel na mě začal křičet že prý nedávám pozor nebo tak něco a já se prostě naštvala. Možná jsem se naštvala hodně, ale jsem agresor takže žádná novinka. Všichni co mě dobře znají tak vědí že jsem průšvihář, ale nevědí jak velkej. Ten požár měl být jen malej, ale trochu se nepovedlo. Stane se. Neměl nikomu ublížit a taky že neublížil. Tada kromě školy ta je v plamenech. A ten nejlepší pocit je že nevědí že jsem to byla já.

‚‚Amy pojď sem. Pojď okamžitě dolů slyšíš." volal na mě strejda z kuchyně ‚‚Máš tu večeři." ‚‚ Jo už jdu." Večeře byla dobrá, ale strejda se musel zeptat ‚‚Ten požár ve tvojí škole co se stalo ?" ‚‚Ani nevím, ale je divný že jen tak začala hořet škola. Slyšela jsem ředitele jak křičel na jednoho žáka myslím že mu ředitel řekl Daniel." odpověděla jsem rychle a správně, protože pak už se na nic o škole naptal a šli jsme spát. Teda strejda šel spát já jsem si šla číst a pustila jsem s taky dvě epizody seriálu až pak jsem šla spát. Ten večer se mi zdály divný sny že by to byl pocit viny že ředitel křičel na nesprávného člověka? Možná, ale já nemívám pocit viny, ale ten kluk byl fakt hezkej. Měl na sobě volný černý kalhoty a košili a taky k tomu dal perfektní doplňky měl i naušnice krátký tmavě blond vlasy. No prostě se mi asi líbil. Mně se někdo líbí. To se nemohlo stát to nemůže být pravda. Nikdy se mi nikdo nelíbil tak proč teď.

Ráno jsem šla do školy. Samozřejmě že do jiný. Ta moje shořela na popel. Asi. To znamenalo že máme školu v jiné budově. Ta budova je o dva kilometry dál než tamta škola a já fakt nesnáším jezdit busem, ale naštěstí ta cesta utekla rychle. Díky za to.

První hodinu jsme měli matiku a měli jsme pracovat ve dvojicích a učitel mě posadil vedle Daniela. ‚‚Tak co. Jde ti to?" zeptal se mě Daniel. I když asi viděl že mi to nejde. ‚‚ Co mylíš?" koukala jsem na něj a on na mě ‚‚No myslím že ti to nejde. Ukaž mi to. Seš pako. Však to máš celý špatně." ‚‚Matika mi prostě asi nejde. A nejsem pako!" ‚‚ To vidím že ti to nejde." Pomohl mi a díky němu jsem z toho dostali jedničku. Na obědě si sedl vedle mě. ‚‚Hele vím že to je asi blbá otázka, ale proč jsi to udělala?" zeptal se mě, ale nepodíval se na mě jen se zeptal. ‚‚Co jsem udělala?" ‚‚No tak já vím že jsi tu školu zapálila ty. Nejsem blbej. Ale díky že jsi to udělala." zarazil mě a jak to mohl sakra zjistit. ‚‚Tak moment jak to víš? Proč mi děkuješ, když tě ředitel z toho obvinil?" to byli moje otázky. ‚‚Jak už jsem řekl nejsem blbej a mně nevadí že mě ředitel obvinil. To jsi to jako vážně udělala jen proto že tě naštval dějepisář?" tyhle otázky a to všechno mě zarazilo, ale i přesto jsem odpovědla po pravdě ‚‚Jo udělala jsem to proto, že mě ten dějepisář naštval. Prosím nebavme se o tom." Poplácala mě po zádech a dál jsme si povídaly o něčem jiném. Po obědě jsem šla bus a jela jsem domů. Doma jsem si pustila ve sluchátkách hudbu a přemýšlela jsem o Danielovi a o tom jak to zjistil. Další den ve škole jsem se ho zeptala znovu jakto zjistil, ale dočkala jsem se stejné odpovědi jako minule. První hodinu jsme měli literaturu. Nesnáším literaturu, protože nesnáším číst na hlas. Daniel sedí vedle mě na češtinu i na matiku a na spoustu dalších předmětů. A začínám ho mít čím dál tím víc a víc radši. Při velký přetávce jsme si povídaly a byla to super přestávka. Už dlouho jsem nezažila takhle skvělou přestávku. Docela mě mrzelo že on už končil. Hjzl šel k doktorovi. Zrádce mě tam nechal, ale poslední dvě hodiny jsme měli výtvarku. Takže to bylo v pohodě. Na oběd jsem nešla, protože by jsem jinak nestíhala trénink. Na tréninku jsem si to docela užila, ale byla to docela nuda.