CELEBRITY & LAWYER | Jomille

~𝐠𝐨𝐭 𝐦𝐞 𝐥𝐨𝐨𝐤𝐢𝐧𝐠 𝐬𝐨 𝐜𝐫𝐚𝐳𝐲 𝐫𝐢𝐠𝐡𝐭 𝐧𝐨𝐰~

Pohled Johnnyho ♡

Camille se během noci probudila dvakrát a nahnala mi tím strach. Nenapadalo mě, co jí mohlo způsobit tyhle děsy. Když jsem se jí snažil pomoct, nechtěla o ničem mluvit. Ráno byla samozřejmě jako vyschlá mrtvola s kruhy pod očima, protože nespala téměř vůbec. Totéž se dalo říci i o mně, ale já na rozdíl od ní mohl vyspávat celý den. Jakmile Camille odjela do práce, šel jsem si ještě na dvě hodiny lehnout. Převaloval jsem se v posteli jako ryba na suchu a usilovně přemýšlel. Nelíbilo se mi ji takhle vidět a byla má povinnost nějak zakročit.

Posadil jsem se na okraj postele, prohrábl si vlasy a zašmátral rukou po telefonu. Existovala jediná osoba, do níž jsem vkládal svou největší důvěru v uzdravení mojí právničky a tou byla psycholožka Shannon Curry. Roztomilá a sexy vypadající blondýnka, kterou jsem měl tu čest poznat během soudu. Camille nás nečekaně představila pár měsíců před výpovědí a jak jsem v průběhu zjistil, obě bydlely ve stejném městě a kamarádily se. Druhou Camille jsem v týmu uvítal. Její inteligence a znalosti se krásně vyjímaly mezi všemi svědky a uchvátily i mne. A troufám si říct, že i Elaine...

„Johnny! Můj oblíbený chlapák se ozval po měsících! Zlobí tě Camille hodně?"

Uchechtnul jsem se.

„Taky tě rád slyším, Shannon. Popravdě bych potřeboval trochu pomoct, je to důležité už kvůli Camille."

„Ne! Počkej! To nemyslíš vážně!" vyhrkla a tím vzrušeným tónem mě úplně zmátla.

„Co jako?"

„Jaké máte jméno pro Deppa juniora přece!"

„Cože!" vyskočil jsem na nohy. „Shannon, Camille není těhotná! Co to s vámi všemi je? Děláte jako bychom plánovali ty děti mít."

„Ach...no já, to je jedno."

„Omlouvám se, Shannon, asi jsem reagoval přehnaně. Poslední dobou je toho na mě i na Camille dost, potřebujeme samotu a klid. A nemusíš být smutná, neplánujeme sice dítě, ale určitě tě pozveme na svatbu. Camille ještě neví, že bude moje žena, takže bych ocenil kdyby ses o tom před ní nezmiňovala."

„Chceš ji požádat o ruku! To je úžasné, Johnny! Konečně! Všichni na to čekáme!"

„Všichni?" pozdvihl jsem obočí v nechápavém gestu.

„Tvůj tým zaměstnanců a právníků. Po každé obědové přestávce u tebe doma nebo v hotelu jsme si o vás povídali. Byli jste s Camille středem pozornosti, rozkošné hrdličky."

Párkrát jsem zamrkal do prázdna a nevědomky začal přecházet po místnosti.

„Hrdličky? Vážně? Vždyť ze začátku jsme byli jen přát-"

„Nezkoušej to na mě, Johnny. Moc dobře si pamatuji na ty vaše pohledy, jen si vzpomeň. Takovým způsobem na sebe přátelé nezírají a jako dospělého tě o zákonu přitažlivosti snad nemusím poučovat," řekla hravě.

Musel jsem nad jejím výrokem protočit panenky, protože měla úplnou pravdu. Od začátku mě k právničce přitahovalo něco, co jsem si nedokázal vysvětlit. Byla krásná a opravdu nadaná, naprosto mě ohromila svým elegantním přístupem a rozdvojenou osobností.

„Promiň, proč jsi se mnou chtěl mluvit? Za chvíli mám schůzku, můj manžel ještě běžel pro muffiny, nestihla jsem snídani."

Oba jsme se zasmáli a já úzkostlivě začal vysvětlovat oč se jedná.