Breathing for Two [CZ] ✓

12. | Vášnivý tanec

Vzhledem k tomu, že bylo dopoledne, se v baru nenacházelo mnoho lidí, a tak pátrání po Paige nebylo vůbec těžké. Zahlédla jsem ji už v dálce a pravděpodobně na tom měly největší podíl její zrzavé vlasy, které zářily přes celou místnost jako ty nejbarevnější světla. Vydala jsem se k ní okamžitě, na nic jsem nečekala. Zatímco já jsem dělala dlouhé kroky, Michael za mnou šel dosti pomalu, ale alespoň jsem měla na rozhovor se svou nejlepší kamarádkou soukromí. Nepozdravila jsem ji, ale rovnou se posadila na barovou židličku vedle ní. Barman ke mně přispěchal a já věděla, že je čas, abych si něco objednala.

„Jen dietní kolu, prosím," řekla jsem s drobným úsměvem a hlavu si podepřela o levou ruku, přičemž jsem se podívala doprava, kde seděla Paige. Získala jsem si její plnou pozornost.

„Co tady děláš, Kim? Myslela jsem, že tohle je jedno z míst, kterému se snaživě vyhýbáš."

I když měla napito a já to věděla, se mě tahle její poznámka dotkla. „Máš pravdu," řekla jsem s přivřenýma očima, abych ze sebe dostala svou zlost, „na takovémto místě jsem už nebyla pár dobrých měsíců. Ale teď jsem tu kvůli tobě, jasný?"

„Hm," zabručela a natáhla se po skleničce se zrzavě zbarvenou tekutinou.

„Pivo? Vážně?" vydechla jsem opovržlivě a sklenku od ní odsunula. „Zdá se mi to, ale to ani neumíš pít stylově? Neříkej mi, že ses plánovala opít pivem. A už vůbec mi neříkej, že ti to chutná."

„Ne, samozřejmě, že mi to nechutná. Je to hořký," zamračila se, „ale na nic tvrdšího jsem si netroufla," odfrkla si. „Jsem slaboch, jasný? I když jsem strašně zničená a nejradši bych se opila do němoty, nemám na to, abych si objednala něco silnějšího."

„Tak proč to nezměnit?" zeptala jsem se a čekala na její reakci. Všechno to bylo součástí mého plánu. Hrát, že jsem na její straně a že jí v tomhle nesmyslném plánu se opít podporuju. To jsem samozřejmě nedělala, ale chtěla jsem jí trochu rozveselit a v tom procesu z ní rovnou i vytáhnout, co se mezi ní a Calumem skutečně stalo. Michael mezitím postával kousek od nás s mobilem přiloženým k uchu a netrpělivě čekal, až mu hovor volaná osoba vezme.

„To myslíš vážně, Kim? I když víš, co alkohol s lidmi dělá?"

„I po tom," přikývla jsem na souhlas, „protože i když je alkohol nebezpečný soupeř, dokáže ti na malou chvíli pomoci zapomenout. Nemyslím si sice, že bys od svých problémů měla utíkat, protože mi věř, že to nepomáhá, ale nehodlám se tě snažit zastavit."

„Chelsea by to udělala," namítla.

„Jo, ale já nejsem Chelsea, viď?" zeptala jsem se s nevinným úsměvem a mávla na barmana, aby od nás odnesl tu odporně páchnoucí sklenku od piva. „Whisky, prosím. A mě ještě jednu tu dietní kolu, zdá se, že dnešní dopoledne bude trošku nabitější."

„Hned," odvětil barman a otočil se k nám zády, aby mohl připravit mnou žádané nápoje.

„Takže," odmlčela jsem se, „whisky je rozhodně silnější alkohol, ale já jsem s ním vždycky dobře spolupracovala. Ale musíš vědět, že whisky musíš pít s mírou. Nebo alespoň pokud je to tvoje první."

Zatímco jsem pila svojí dietní kolu, Paige popíjela whisky. Nejdřív to do sebe pila, jako kdyby jí to vůbec nechutnalo, ale při druhé sklence se po whisky natáhla docela s chutí. Sledovala jsem jí pouze koutkem oka, protože jsem nemohla ignorovat Michaela, který se od nás celou dobu držel dál. Přesně z toho důvodu jsem se postavila na nohy a vydala se směrem k němu, abych zjistila, jestli ho stále trápí ten náš předchozí rozhovor. Protože já na něj rozhodně zapomenout nemohla, to byl ten problém. Ne, že bych k Michaelovi něco cítila, to skutečně ne. To bylo už dávno pryč, ale zajímaly mě jeho city. Vždycky mě zajímalo, jak se cítí.