The pack is back/ Slunečná

Navrácení

Praha

,, Je mi to jedno Emo, prostě to zařiď. Ne, nebude tam jezdit on, zajedeš tam ty. Bez diskuze prosím. No, čau. '' 

Položila jsem mobil a oddychla jsem si. Nikdy bych neřekla jaká je dřina mít vlastní advokátní kancelář a řídit jí sama, ještě že mám skvělou asistentku a osobní řidičku, kámošku, parťačku, no prostě holku na všechno. Ano, myslíte si to správně je to Ema. 

Známe se už od školy a prožili jsem toho spolu hodně, první lásky, první rozchody a tak. 

Právě jela zařídit schůzku s chlápkem, který potřebuje nějakého právníka a v mém týmu jsou jen ti nejlepší, nikdy neprohráváme. Já mám na starost jen velké zakázky, klienty, přiřazování mých právníků našim klientům a podobné věci. Lidi mi furt říkají, že to mám v životě lehké, ale ne jsem workoholik, prací zaháním myšlenky, starosti, city. 

Ozve se klepání na dveře a já vyzvu osobu, aby vstoupila. 

,, Kate, dnes máte už volno. Jo a také volala Vaše sestřenice, prý se staví. Pozvala jsem jí sem do Vaší kanceláře, jestli to nevadí.¨ oznámila mi moje sekretářka a osobní asistentka v jednom.

,, Dobře, budu ji čekat. Udělejte nám prosím kafe a vyndejte z lednice, ty chlebíčky z rána. Děkuji Evičko. ''

,, Provedu a nemáte vůbec zač. '' a s tím odešla z kanceláře. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

,, Ťuky, ťuk, přijela tvoje milovaná sestřenička. '' 

,, Sylvo, tak ráda tě zase vidím. '' vyskočila jsem od stolu a běžela ji obejmout. 

Já a Sylva, samozřejmě i Týna, jsme sestřenice. Můj otec byl bratr jejich otce. Tím pádem je jejich otec můj strýc a můj otec zase jejich strýc. Spousta lidí si myslí, že jsem jejich sestra, za prvé podobou a také kvůli našemu stejnému příjmení. 

,, Co tě sem přivádí ? '' zeptala jsem se, když jsme se posadili ke stolu. 

,, Je mi líto, že ti sem nesu špatné zprávy, ale otec zemřel. ''

,, Cože, milovala jsem ho. Vždy uměl dát dobrou radu, byla s ním sranda a vždy s něčím pomohl. Je mi to líto Sylvo. ''

,, Jo mě také, ale chtěla jsem aby jsi to věděla. Zítra je pohřeb a já bych tě tam chtěla a myslím, že by tě uvítali všichni na statku. ''

,, Určitě přijedu, jen tedy až zítra. Dnes nemůžu, mám práci. Jak to bere Týna? '' vím že ho milovala, asi i více než Sylva.

,, Špatně, znáš jí. Milovala ho. Ale myslí si, že na ní nikdo nic nevidí a nepozná, je jako ty. City a starosti zahání prací. ''

,, Jo, taková ona je. Už odmala milovala práci na statku. Já vlastně taky, jen ty jsi nějak nemusela ty kozy. ''

,, Ty jsi pitomá. '' zasmáli jsme se. 

Pokecaly jsme vypili kafe a byl čas rozloučení, se slibem, že se zítra uvidíme. Sylva jela už dnes, bydlí také v Praze, dělá v realitkách. 

Po Sylvině odchodu jsem si sbalila věci, rozloučila jsem se s Evičkou a jela směr můj byt. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doma mě přivítal můj pes Max a Ema, která na mě už čekala. 

,, Dáš si jídlo? Uvařila jsem. ''

,, Ty jsi vařila ? Mám se bát?''

,, Hele jo, náhodou já vařit umím. ''

,, Ale jo, dej to na stůl. '' řekla jsem jí s úsměvem.

Při jídle jsem jí řekla o návštěvě Sylvy a o zítřejším pohřbu, také jsem ji poprosila o pohlídání Maxe, protože nikomu jinému nevěřím a nechci ho tahat na statek. Hlídání přijala, prý si aspoň užije můj skvělý byt. 

Pak jsme si už jen dali víno, koukli na nějakou romanťárnu a šli si lehnout. Dnes přespala u mě, protože zítra jedu brzy ráno. 

Zdravím Vás u tohoto příběhu, snad Vás bude bavit. Já jsem do něj úplně ponořená a budete to tedy drama, to se můžete těšit. 

Nevím kdy vyjde další díl, protože mám rozepsané další dva příběhy a ještě do toho mám tento týden přijímačky a jsem z toho dost na větvi. Tak snad je dám no, koho taky čekají ?

No nic, nebudu zdržovat a u další kapitoly papa.

I love you guys.

Vaše Michel ❤️