Kámoš Mého Bráchy

19. palačinky

„Co že to vaříme?" zeptá se mě když připravíme věci „Palačinky" odpovím a do misky nasypu mouku.
„Peťouši neser mě a podej mi vajíčka" podal mi a já udělala zbytek těsta.
Dala jsem na pánev olej a chvilku počkala, mezitím Petr čuměl zase někam doprdele. Vzala jsem mouku a rozmazala mu jí po ksichtě
„Co děláš!" vykřikl a rukou si sundaval mouku „Byl si moc bledej" pronesu se smíchem a otočím palačinku. Myslela jsem že to nechá být ale očividně ne, protože jsem měla na hlavě rosplácnuté vajíčko „Zabiju tě" pronesu a začnu po něm házet mouku, on se však brání taky,vezmu krabici mléka a vyleju mu to na vlasy.
Palačinky už máme hotové a kuchyň vypadá jak po výbuchu. Sedneme si a začneme jíst, jsou k mému překvapení dobrý, ještě si k tomu dám ovoce a čokoládu. „Tvl máš to dobrý ale vypadáš jak kdybychom dělali něco jiného" řekl a usmál se na mě, nejde přehlédnout ty jeho jiskry v očích... Jenom na něj koukám a cítím jak rudnu, začne smát „Nesměj se,ty vypadáš jak kdyby si 24/7 mrdal svojí mámu takže drž hubu" přestane se smát a čumí na mě jak na debila.
„Ty zase spíš se svým učitelem na matiku" odpoví
„Ještě že ne s tebou"
„Nevíš o co přicházíš"
„Jasně...normálně mi to láme srdce" odpovím se smutným výrazem který se hned změní a já se začnu smát.
Vezmu talíře a dám je do myčky, sotva se zvedám cítím jak mě chytl za boky.
„Ještě budeš budeš prosit abych to byl já krásko" zašeptá mi do ucha a mě naskočí husí kůže, rozbuší se mi srdce když se jeho rty dotknou mého krku.
„N-nebudu, to ty budeš p-prosit" odpovím ale nemůžu se soustředit, cítím je se usmál. Zaklonim hlavu a opřu si jí o Petrovo rameno. Jakmile mi tam udělá cucák tak se opět přesune k mému uchu „Já vím že mě chceš" zašeptá a pustí mé boky, chytnu ho za ruku a přitáhnu si ho k sobě. „Ne...To ty chceš mě" řeknu mu a pustím jeho ruku.

Den plynul hrozně pomalu a já se začala nudit „Caline nepůjdeme ven?" zeptám se ho když hraje hry „Jo zavolám klukům a můžeme jít do lomu se vykoupat" „Jupíí jdu zavolat Lucce" vypísknu a obejmu ho,usměje se a jdu do pokoje kde zavolám Lucce.

Lucka dorazí tak za deset minut a já se prehrabuju ve skříňi,zrovna jsem si vybírala plavky když jsem uslyšela zvonek. „Jdu dolů!" křiknu a běžím dolů po schodech div že se nezbiju ale je pozdě, to už si Lucka povídá s Petrem „Takže tady máš svojí ženu?" zeptá se Petra když si mě všimne „Není to moje žena" odpoví otráveně „Díky bohu alespoň tě můžu dneska utopit" řeknu mu a obejmu Lucku.
„Prcku ti sotva došáhneš na skleničky a chceš mě utopit?" zeptá se se smíchem „To sedí" pronese Lucka a odcházíme nahoru do pokoje. Zavřu dveře a ona mi pomůže vybrat outfit „Na,tohle si jdi zkusit a já tu na tebe počkám"