Jednoho dne když jsme šly já a moje kamarádka na zábavu. Tak po chvilce jsme se rozdělili, ona šla s nějakýma klukama ven, bylo mi celkem jedno co dělá přeci jen jí už 18 bylo. Ale měli jsme se potkat o půlnoci u starého kostela. Bylo za 3 minuty celá a Natka nikde, bylo mi jasné že nedojde přesně. Tak jsem čekala, bylo něco málo po půlnoci a už mě to nebavilo tak jsem jí chtěla zavolat, ale v tu ránu když jsem jí chtěla zavolat tak se kousek ode mně slétli jakýsi divní lidi bylo jich asi 7.
Byla jsem potichu aby si mě nevšimli, po chvilce jsem zjistila že to je 7 kluků. Chtěla jsem pomalu jít ale bála jsem se jít kolem nich tak jsem tam hodila R a couvala jenže co se nestalo, sloupla jsem na klacík který praskl a oni si mě všimli.
Jeden zamnou šel a já se rozeběhla v tu ránu se zamnou rozeběhlo všech 7 kluků, do pár sekund byly u mě až jsem se divila jak rychle u mě byly. Chytly mě a táhly zpátky ke starému kostela, bála jsem se a celkem dost. Něco my říkaly ale já je moc nevnímaly myslela jsem na to co semnou bude.
Po asi 10 minutách co mi tam něco říkaly se tam objevily nějací 2 kluci a rozeběhly se k nám, a ti kluci co mě držely my řekly utíkej jak kdyby ti šlo o život protože ti jde o život. Nevěděla jsem co si o tom mám myslet tak jsem utíkala, nestačila jsem jim byly na mě moc rychlí plus jsem k tomu měla šaty a lodičky.
Jedem kluk se ke mě přiblížil a řekl ahoj já jsem Alex, tak jsem řekla ahoj a on mi řekl věř mi a hodil si mě na rameno. Můžu vám říct že tak rychle jak jsme běželi jsem nikdy neběžela, bylo to tak rychle že jsem nevěděla která bije utíkaly jsme asi 10 minut pak jsme se jim ztratily, takže jsme zastavily a řekly mi že mě nechají žít ale viděla jsem toho moc takže jsem musela jít s nimi tak jsme šli teď už jsem šla po svých.
Došly jsme k jakési vile, byla překrásná a velká nevěděla jsem co tu dělám ale měla jsem jít s nimi tak jsem šla. Pak se mě zeptaly zda nemám hlad, řekla jsem že ano ukázaly na jakou si skřínku, tam je lednička vezmi si co chceš ale nelekni se je tam i naše jídlo to mi řekl Alex, šla jsem se podívat a navalilo se mi bylo tam plno krve.
Nevěděla jsem jaké krve čí byla a nechtěla jsme to vědět. V tu chvilku mi ale došlo že to jsou upíři. Bála jsem se nechtěla jsem tu být, chtělo se mi brečet jediní kterému jsem tady věřila byl Alex ale i ten byl upír.
Co když mě chtějí zabít? Nebo si semnou chtějí jen hrát? Co když jsem jen jejich oběť. Přišel zamnou další kluk, ahoj já jsem Maty, pojď semnou určitě jsi už unavená. Ahoj to jsem a taky se bojím.
Prosím tě čeho však jsme tě zachránily, kdyby si tam zůstala tak už si mrtvá. Ale vy jsme upíři... Noa upíři jsou i hodní, třeba já, Alex, Teo tak jsme nikdy nikoho nezabily. Ostatní kluci ano ale tady nesmí to je pravidlo, jinak by dostaly trest.
Ty tu taky nemáš co dělat jenže kdyby jsme tě pustily tak bys nás prozradila takže máš na výběr buď tu s námi budeš jako člověk a zvykneš si tu nebo z tebe uděláme upírku a žila bys tu v klidu s náma.
Být upírka zní super ale mám tak venku rodinu a nechci je opustit. Jako upír by si je mohla navštěvovat jak by ses naučila ovládat chutě na lidskou krev. A může se rozmyslet? Ano ale teď pojď spát. Dobře, děkuji.... Dobré ráno, dobré ráno. Tak jak ses rozhodla Renesmé? Stanu se upírkou....
