†Saviour†

2. Kurwa kterej..

Smích je hudbou života.

Když jsem se vzbudila, byla jsem celá mokrá. Koukala jsem se kolem sebe a snažila si vzpomenout co se vůbec stalo. Něco mně tu nesedělo. A v tu chvíli mě to došlo, přede mnou stál někdo. Postava byla oděna celá v černém. Podívala jsem se nad sebe, zatajil se mi dech. Na vše jsem si vzpomněla.

''No konečně si se probudila, co hlava?'' zeptal se mi ten člověk.

''J-oo j-jsem v po-ořádku'' vykoktala jsem ze sebe. Pomohl mi vstát.

Byla jsem úplně mimo, právě přede mnou stál můj bratr. Můj bratr... Oliver Sykes. Byla jsem z toho v šoku. Úplně jsem se klepala.

''Dokážeš stát?'' zeptal se mě.

''Jo snad jo'' řekla jsem už trošku v klidu. Pustil mě a já zase spadla.

''Tak takhle to asi nepůjde milá sestřičko.'' uchechtl se a pomohl mi zase vstát.

''Já to ještě zkusím'' pustila jsem se ho a stála na místě.

''No vidíš jak to jde, když se chce'' zasmál se. ''No nic, sbal se jedeš se mnou'' řekl, teda téměř to přikázal.

''A co když nejdu?'' zašklebila jsem se.

''No, tak tu zůstaneš'' uchechtl se.

"Ty se jako po několika letech rozhodneš hledat svojí sestru a myslíš si, že jakmile tě uvidí, padne ti kolem krku?!" vyštěknu na něj.

"Ne, to si nemyslím, ale myslím, že bydlet u mě ti víc prospěje, než bydlet tady.

"Tobě už může být úplně jedno co mi prospěje." vyštěknu.

"Klid a zabal si" řekl s klidem.

V tu chvíli to ve mě bublalo, vařilo, prostě a jednoduše jsem byla vytočená. Začala jsem počítat do deseti a snažila se zklidnit. Po pár vteřinách jsem se rozhoupala a vyndala si z pod postele kufr.

"No co oukouníš?! Hejbni oustrou a pomož mi!" zavrčím.

''Ne nepomůžu'' vypláznul na mě jazyk.

''Zlato to nebyla otázka'' zašklebim se. Brácha znechuceně vleze do mé skříně a začne házet z ní věci do kufrů.

''No a máš sbaleno'' řekne hrdě a poplácá se po hrudi.

''Mám ještě menší problém'' zasměju se.

''Jaký zas?'' řekne znechuceně.

''Já tu kufry nezavřu'' udělám smutný kukuč. A začnu skákat po kufrech a vymýšlet různé metody jak je zavřît.

''Pane bože za co mě trestáš'' řekne brácha a strčí do mě. Já spadnu na zem a on se zase začne tlemit.

''No s tebou si teda užiju a pojď si na ty kufry sednout ať je můžeme zavřít'' řekne a protočí očima. Sedla jsem si teda na kufry a on je zapnul. Vzal oba kufry do rukou. ''Brácha já si je klidně vemu'' řeknu vytrhnu mu je z ruky.

''Jelikož jsem gentleman tak naval ty kufry'' zamračí se a vytrhne mi je z ruky. Já jen zavrčím a jdu ven. Tam jen stojím s otevřenou pusou. Přede mnou stálo zrovna auto, které jsem si vždy přála.

''Ferrari'' zaječim přímo bratrovi do ucha.

''Hele já chci ještě slyšet'' zasměje se a otevře auto.

Nasednu si do auta a čekám na Olivera. Ten si sedne a nastartuje.

''Ségra a kolik, že ti vůbec je?'' zatváří se ztrapněně.

''Za dva měsíce mi bude 20'' řeknu šeptem.

Oliver:

Cítil jsem se trapně, když jsem se jí musel ptát kolik jí je, no přece jenom je to moje sestra no. Jí je dvacet, teda bude jí teprve dvacet. Budu si jí muset hlídat, bůh ví co ty prasata co mám ve vile vymyslí. Ona je o 3roky mladší než já (věky jsou vymyšlenýý:):'D) Ona bude bydlet s 10 chlapama pod jednou střechou a to o tom ještě neví, jsem zvědaví na její obličej.

''Ségra a ještě něco... no ehm jak ti to asi řîct.. no takže..'' vykoktám ze sebe.

''Bože už to vyklop!!'' řekne nedočkavě.

''Mno takže s klukama s Black veil Brides jsme se rozhodli, že budeme bydlet dohromady, protože prý víc ušetříme a tak..'' řeknu téměř neslyšně.

''To si ze mě děláš srandu'' vykřikne.

''Klid ségra klid'' začnu ií ukliňovat.

''Takže budu bydlet pod jednou střechou s 10 hovadama?! To má být odměna nebo trest?'' zeptá se a zašklebí se.

''To je na tobě jak to vemeš'' dořeknu a zastavím před naší vilou.

Semantha:

Vyšla jsem z auta a na vteřinu se mi zastavilo srdce. Předemnou byla veliká černá vila. Viděla jsem jen jak brácha se mému výrazu směje. No nechala jsem ho při tom, pro dnešek budu milá. Bratr mi vzal oba kufry a šel ke vchodovým dveřím. Začal zvonit na zvonek jak pominutý.

Vevnitř jsem slyšela hlasy ''kurwa kterej kretén'' nechápavě se na bratra podívám a začnu se hrozně smát. V tu chvíli co jsem se málem počůrala smíchy někdo otevřel. Byl to..