Who are you? I'm your found woman.

Prozrazení

,,Ještě musím do práce." Zvedla Susan oči od dopisu, který se u ní objevil. Nechtělo se jí, dneska neměla mít službu, měla teď tři dny volno.

,,Je to nutný?" Přišel k ní její přítel a přes rameno četl poštu.

,,Bude to jen na chvilku." Pokusila se usmát, ale jen smutně zvedla koutek. To byla nevýhoda toho, že byla v nemocnici nová, musela být po ruce a dělat vše co se jiným nechtělo.

,,Stihneš to?" Zajímal se, pokrčila rameny a otočila se k němu, začala se mu smát, když viděla jak bojuje s kravatou.

,,Budu se snažit, myslím, že kdyby ne, Alice by mě roztrhala při příštím setkáním." Prsty přesunula k jeho kravatě a začala ji rychle vázat. ,,Ty už tam jdi."

,,Nemám na tebe počkat?" Zavrtěla hlavou. ,,Ne, jdi sám." Obratně dovázala uzel. ,,Možná bych je v tom ještě chvilku nechala." Přitáhla si ho za kravatu k sobě aby ho mohla rychle políbit. ,,Co ty na to?"

,,Pokud tím myslíš neříkat, že si se za mnou přestěhovala a od konce školy jsme se ještě neviděli." Nevině se usmál a položil ji dlaň na líčko. ,,Tak to beru, už dlouho jsme je nechali v jakémsi klidu, myslím, že se těšíš až uvidíš jejich reakce." Potěšeně se usmála, přesně to měla na mysli.

,,Tak domluveno." Opřela se o dlaň a přivřela oči. ,,Už půjdu, ať to mám co nejdříve." O krok odstoupila a uhladila si šaty.

,,Potkáme se tam" Usmál se, stáhl ruku zpět k tělu a následoval ji ke krbu.

,,Přesně tak." Políbila ho na rozloučenou a zmizela v plamenech.

Přemístila se do nemocnice kde panoval zmatek, lékaři i sestřičky běhali z jedné strany na druhou.

,,Nepletě se teď tady." Vyštěkl nepříjemně Maison když do ní narazil, pohotově ho vzala za ruku, aby ho zastavila.

,,Maisone co se děje. Naléhala. ,,Zavolali mě, ale nevím kam mám jít."

Doktor vyvalil oči, nepoznal ji. Role se obrátili, on chytl za ruku ji a táhnul ji za sebou. ,,Pojď, budu potřebovat pomoc." Vysvětlil důvod svého chování. ,,Někdo zaútočil na přípravnou školku." Objasnil za běhu situaci.

Zděsila se. ,,Kdo by to proboha dělal?"

Charlie se přemístil a procházel mezi hosty, aby našel své kamarády. Byl tam velký stan opatřen zahřívacím kouzlem, takže i když venku byl sníh bylo tam teplo.

Doběhli na pokoj kde ležel chlapeček v bezvědomí. ,,Nachystej mi-" nestihnul to doříct, poznala co se děje a hned se dala do práce, podala mu první lektvary.

Chlapeček kterému mohlo být maximálně pět let, ležel na nemocniční posteli bez známek života, Susan to trhalo srdce, ale teď nebyl čas na smutek, musela udělat vše co mohla, aby mu pomohla se z toho doslat.

Míchala lektvary jak rychle jen mohla a jeden po druhém podávala doktorovi.

,,Neví se kdo to udělal." Mluvil a běhal kolem lůžka, přivezli jim dalšího pacienta, byl to další chlapec tak kolem tři let. ,,Celá škola vyletěla do povětří."

,,To je svinstvo." Nadávala Sue a chystala správnou koncentraci lektvaru na regeneraci, nechtěla tomu chlapci ještě víc ublížit. ,,Je někdo kdo nepřežil?" Snažila se znít opatrně, ale moc se jí to nedařilo.