Who are you? I'm your found woman.

Pleteš se

Charlie se vzbudil, až dopoledne, nic si nepamatoval a hrozně ho bolela hlava. Podíval se vedle sebe, kde byla půlka Susan, ale ta tam nebyla, to by pochopil, ale nebyla tam ani peřina a polštář. Zvednul se na loktech a podíval se po pokoji ve snaze najít ještě něco co bylo jinak.

Zvednul se z postele a šel do kuchyně, zaraženě zůstal stát ve dveřích když spatřil rozestlanou sedačku, na které se válela jenom černá kočka.

Ve skříňce nad dřezem našel lektvary na vystřízlivění a kocovinu. Byly pořád stejně hnusné, ale účinek byl okamžitý. Musel se jít zcivilizovat, měl pocit, že ten alkohol cítí i na sobě.

Těhotná. To slovo znělo Susan hlavě.
,,To ne, to nejde, nemůžu být." Děsila se, doktorka se jí snažila uklidnit, ale Susan byla hysterická. ,,Musela jste se splést."

,,Omlouvám se, ale je to tak." Pomohla dívce se posadit. ,,To nejde, já se bojím." ,,To zvládnete, stejně jako spousta před vámi co na to nebyla připravená." Zrzka zavrtěla hlavou. ,,Já už jednou těhotná byla, co když zase potratím, to nejde, bojím se." Doktorku tím překvapila, řekla jí teda co se tehdy stalo.

,,Budeme dávat pozor, pokud se neví čím to bylo, nenecháme nic náhodě a pokusíme se udělat vše co půjde, aby jste byli oba dva v pořádku." Začala lékouzelnice mluvit a podala dívce sklenku vody, ta ji vděčně přijala.

,,Budete za mnou chodit na kontrolu každý týden, mohu pro začátek udělat pár kouzel." Začala vyjmenovávat co může udělat, zrzka všechno odsouhlasila, chtěla aby to malé, tři týdny staré, stvoření bylo v pořádku.

Doktorka chvilku přemýšlela než navrhla kouzlo, které by dalo vědět, kdyby se cokoliv pokazilo, aby mohla co nejdříve začít něco dělat, ale zaznamenalo to, že bude mít přes celou dlaň skvrnu, pokud bude vše v pořádku bude mít světlejší barvu než normální kůže, pokud nebude, začne postupně černat. Susan se nerozmýšlela moc dlouho, prostě na to kývla.

Kouzelnice na ni nechtěla moc mluvit, viděla v jakém stavu dívka je, na otázku jestli nechce zavolat partnera se hořce zasmála, že podle všeho ona je teď ta poslední kdo ho zajímá.

Poprosila doktorku, aby to tady nikomu neříkala, vysvětlila i to jak to probíhalo minule a taky nechtěla, aby k ní měli jiný přístup. Nechtěla ani myslel na to co se stane, pokud se to někdo dozví, ředitelka nebude ráda.

Trpělivá kouzelnice, ji ujistila, že nikomu nic neřekne, že i to patří k lékařskému tajemství. Ještě dostala varování, kvůli spánku, kávě a stresu, rozloučily se a Susan se vydala domů.

Šla pěšky potřebovala si pročistit hlavu, byla z toho úplně mimo, bála se ještě víc než předtím. Zároveň ji došlo, že neví jak bude teď reagovat Charlie, nic mu neřekla a rovnou na sebe nechala dát několik kouzel, aby zajistila, že dítě bude v pořádku, neviděla jestli o to dítě bude stát.

Charlie stál s kuchyni a chystal jídlo, když se začaly otevírat dveře. Chtěl pozdravit, ale něco ho zastavilo. Zahlédl kočku, jak jde ke dveřím. ,,Ahoj miláčku." Mluvila hlasem plným bolesti, netušil co se děje. ,,Řekni mi, co teď budeme dělat, když se všechno tak kazí." Slyšel jak se vyzula, viděl jen její záda jak šla i s kočkou do ložnice, chvilku něčím šramotila než si podle zvuku lehla na postel.

Šel za ní, měl pravdu ležela na posteli zády ke dveřím a byla stočená do klubíčka.

,,Suzzy?" Opatrně k ní došel, vykřikla, vyletěla do sedu a záda přilepila ke stěně za ní. ,,Co tady děláš máš být v práci." Vyděšeně na něj hleděla, sedl si na kraj postele. Obezřetně se na něj dívala. ,,Dneska ne, mám volno." Vysvětlil proč je doma. ,,Aha." Hlesla jen, nechtěla se na něj podívat, všimnul si toho. ,,Co se děje." ,,Nic, co by se mělo dít? Jsem unavená to je vše v noci jsem špatně spala." Mluvila příliš rychle na to, aby tomu věřil. ,,Dobře jdi si lehnout." Pohladil ji po vlasech a zvednul se z postele, věnoval ji poslední pohled než odešel zpět do kuchyně.