I.

34 2 5
                                    

Tma.
Nemůžu nic kolem sebe vidět a ani se pořádně hýbat. Hrozně mě bolí křídla a rohy. Asi kvůli včerejších testech. Moc si to nepamatuji a vidim hrozně rozmazaně.
Snažil jsem se posadit ale mé tělo mi v tom zabraňovalo.
Ani nevím, co je za den nebo čas. Jediné co vím tak to, že se Eri-chan za chvíli vrátí.

Z ničeho nic se ozvala hlasitá rána a hned na to i lehké... zemětřesení?
Hnes jsem zpozoroval a nastražil uši. Uslyšel jsem křik a také hlasité rány.
Moc hluku
Chytl jsem si uši co nejblíže k hlavě, abych to nemusel poslouchat. Celý jsem se schoulil do klubíčka a přidržel si ocásek u sebe.
Hrozně jsem se bál. Jak o sebe, tak Eri.
Mám ji hrozně moc rád a nechci, aby se jí něco stalo. Už i tak si ve svém věku zažívá hrozné věci.

Do stejné místnosti najednou vešla nějaká osoba. Neměl jsem ani sílu na to vrčet nebo se bránit, bylo zbytečné to zkoušet. Osoba mi svázala něčím křídla a po aktivování se to stáhlo k sobě, takže jsem jimi nemohl hýbat. Byl to nějaký vynález a nidky se mi nepodařilo to ze mě dostat. Kolem krku mi dala ta osoba taký obojek a kolem rukou mi dala pouta. Mělo mi to zabránit případnému útěku.
Za ten obojek mě následovně vytáhla na nohy a připla na řetaz.
Ta osoba měla u sebe i elektronický obušek, kdybych se snažil o útěk.
Zkoušel jsem to a dokonce jsem i utekl na 2 dny, ale pak mě zase chytili, a akorát jsem si víc ublížil.
Už ani nevím, kolik let to je od doby, co se mi to povedlo.

Došli jsme k výtahu, do kterého jsme vešli a jeli dolů.
Tam dole jsem většinou trávil jen v určitou dobu, ale jindy to potřeba nebyla. Ale nechápu proč tam jedeme teď, když jsem tam byl před třemi dny.
Ruce i křídla mi vysvobodil před tím, než výtah dojel dolů a já byl následně zavřený do toho patra.
Tohle patro bylo přizpůsobené jenom pro mě. Byl tu i pomocí nějakého quirku vytvořený taký malý les se stromy a rybníčkem. Byl tu i jeden veliký strom v zadu, v jehož koruně jsem si kdysi hodně dávno postavil takové menší hnízdo, které mi v té době připomínalo domov. Natáhl jsem křídla ve kterých mě nepekně zakřupalo. Je pravda že je jen málokdy používám či s nimi hýbu. Většinou jsem zavřený v malé místnosti a nebo je mám v tom divné přístroji, když jsem poblíž Chisakiho či 'doktorů'.
Chatrně jsem vyletěl nahoru a drápy se snažil chytit o větev, což se mi zázrakem podařilo, a narovnal se.
Ani nevím kolik času uplynulo a všechen ten kravál ustál s poslední hlasitou ránou, kvůli které se vypli světla.
Nemám rád tmu. Hlavně když mám rozmazané vidění nebo jsem po testech a nedokážu se skoro vůbec orientovat.

Po větvi jsem se pomalu dokulhal až k hnízdu, kde jsem se pomalu uvelebil a zakryl se křídlem.
Ocásek jsem si přitáhl k sobě a prostě se ze mě stálo klubíčko peří.
.
.
.
.
Prospal jsem celkem dlouho a protáhl se se zívnutím.
Už jsem viděl dobře a uviděl brouka, který proletěl nad mou hlavou.
Zaměřil jsem se na něho a mé zorničky se roztáhly tak, abych na něho lépe viděl.
Čupl jsem si, zavrtěl ocasem a skočil.
Chytil jsem ho a dopadl do hnízda, kde jsem ho snědl. Jídlo většinou dostávám 1x do dvou dnů ale někdy i víckrát. Nepotřebuji zas tak moc jíst a tady dole žijí i nějaká zvířata, která si můžu ulovit. Nebo lépe řečeno ryby a brouci.
Ostatní Feiové jí zeleninu či ovoce nebo maso připravené na ohni, ale já preferuji syrové. Dřív jsem v lesích lovil srnky nebo jiné zvířata a nidky po mě nic nezůstalo. Uctíval jsem přírodu, a proto jsem nidky nelovil pro radost a už vůbec to maso nezahříval nad ohněm.

Sletěl jsem pomalu na zem a rozešel se k malému rybníčku.
Měl jsem na sobě jen staré zašpiněné triko a něco jako kraťasy, které byli zespodu trochu rozdrápané. Stoupl jsem  si blíž a nohou zkusil jakou má teplotu. Byla studená, ale neváhal jsem a skočil.
Ten chlad byl příjemný a nechal jsem vodu, ať mi zmáčí křídla.
Každý Fei by si řekl, že je ode mě blbost skákat do vody a nechat si namočit křídla úmyslně, protože by mě to pak táhlo ke dnu, ale není.
Ponořil jsem se celý pod vodu a doplaval až ke dnu. Cítil jsem jak se mi chladí všechny rány na mém těle.
Po pár minutách jsem zase vyplaval nahoru a šel z vody ven.
Zatřepal jsem sebou a má křídla, ocas i vlasy se lehce rozcuchali a načechrali.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 24, 2023 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Rozdílnost (yaoi, Bnha) Kde žijí příběhy. Začni objevovat