Trpělivost růže přináší

27 Daphne Greengrassová

Daphne Greengrassová, devatenáctiletá dívka, blonďatá zmijozelka, starší sestra Astorie Greengrassové a budoucí švagrová Draca Malfoye. Pokud se něco nepokazí. No každopádně tato zmijozelka nedala spát jednomu tmavovlasému zmijozelovi. Pořád se snažila být v jeho blízkosti a Theo, za Merlina, nevěděl proč. Právě seděl ve Zmiojzelské společenské místnosti, když ji uviděl. Měla na sobě volné bílé tričko, černé ryfle a vlasy dané v drdolu. Slušelo jí to, to musel uznat, ale to pořád neměnilo nic na tom, že jej tato zmijozelka dováděla k šílenství. Pokýval nad tím hlavou. Upil ze sklenice, kterou držel v ruce. Zlatavá tekutina jej pálila v hrdla. Vedle něj se prohla pohovka. Theo ani nemusel zvedat pohled od praskajících polen v krbu, protože přesně věděl, kdo si to vedle něj sedl.

,, Ahoj Theo," pozdravila jej blonďatá zmijozelka.

,, Daphne," oplatil jí pozdrav. Lokl si whiskey. Daphne jej zamračeně pozorovala. Přišlo jí, že si k němu alespoň trochu našla cestu. Ovšem zmýlila se. Theo byl k ní čím dál víc uzavřenější. Skoro se s ní nebavil. Ale ona to nevzdávala. Chtěla mu pomoci, ale on o to zjevně nestál. A upřímně chtěla vědět proč to Grangerové udělal, i když jí po tom bylo hovno. Dívala se na něj svýma modrýma očima a přemýšlela o tom, co jej k tomu vedlo. V prasinkách se zdálo, že možná i stál o její přítomnost. Očividně se zmýlila. Pokývala nad tím hlavou.

,, Pojď se projít," vyhrkl ze sebe Theo najednou. Daphne se na něj překvapeně podívala. Záhy však přikývla. Neváhala. Theo dopil whiskey a zvedl se. Nabídl Daphne ruku. Ta ji přijala. Společně se vydali pryč ze Zmijozelské společenské místnosti. Šli chodbami hradu, které byly tiché a tmavé. Prošli si celé Sklepení, když se zastavili u jedné opuštěné učebny. Theo pokynul Daphne ať tam vejde. Zavřel za nimi dveře. O které se na chvilku opřel než k ní záhy vyšel.

,,Tak Greengrassová, a teď mi řekneš co po mně chceš, že mi nedáš ani chvilku pokoj?" zeptal se jí se zavrčením. Díval se na ni s hrozivým pohledem. A to Daphne donutilo se vnitřně přikrčit.

,, Vím to," zašeptala. Ovšem pohled k němu nezvedla. Theo zvědavě pozvedl jedno obočí.

,, Vím, že jsi znásilnil Grangerovou," zašeptala blonďatá dívka a podívala se mu do očí. Theovi obličej ztvrdnul.

,, Jak?" zeptal se. Bylo to jediné co ze sebe dokázal dostat. A začal nad tím uvažovat. Jediný kdo to podle něj mohl vědět, byla ta parta, která se ochomýtala kolem Grangerové. Tak jak se to dozvěděla tato zmijozelka?

,, To víš, ptáčci mi štěbetali," řekla zmijozelka s malým úšklebkem. Ten záhy zmizel a na tváři se jí objevil smířlivý pohled.

,,Theo já... vím, že se to na tobě nějak podepsalo. Jsi divný už od půlky října a táhne se to s tebou až sem. Nejsi na to sám," řekla Daphne a udělala k němu dva kroky. Už už zvedla k němu ruku, že jej vrátí do reality, protože vypadal být myšlenkami mimo realitu, ale on jí ruku prudce chytil a silně ji stisknul. Daphne po tváři přejel stín strachu, protože nevěděla co od něj čekat.

,, Řekni mi co ode mě chceš, Greengrassová," zavrčel na ni, stále svírajíc její ruku ve své.

,, Abys mi řekl pravdu. Proč jsi to udělal, Theo?" zeptala se jej s otázkami v očích.

,, A proč bych měl? Proč bych se ti měl svěřovat?" zeptal se jí. Pořád nechápal, proč tato blonďatá dívka strkala nos do věcí, do kterých jí nic není.

,, Protože to chci slyšet od tebe, chci vědět co tě k tomu vedlo," pokývala nad tím Daphne hlavou.

,, Žárlivost, opilost. Stačí ti to?" řekl Theo s úšklebkem.