19. - KAYLA

2.6K 122 9
                                    

 „Eyes full of stories, heart full of memories."
- Rithvik Singh

Dneska je vážně krásně. Slunce hřeje, je cítit, že se připravuje na léto. Všechno kolem se zelená a i kdyby všechno v mém životě bylo špatně, tohle by mi zaručeně zlepšilo náladu.

„Chtěla jsem se ti omluvit za ten včerejšek," začnu nervózně. Benjamin se tváří, jako by neměl tušení, o čem mluvím. „Za mou reakci na ten portrét," upřesním.

„To je v pohodě, chápu to. Taky by mě zaskočilo, kdybych ve tvých deskách našel svůj portrét. Ten den jsem tě maloval, protože ti to sakra slušelo a vypadala jsi šťastně. Chtěl jsem ten pocit přenést na papír."

Po jeho slovech se neubráním úsměvu. „Díky, že jsi mi ho ukázal."

„Rádo se stalo."

Ben rozloží svou mikinu do čerstvě posekané trávy a společně se na ni posadíme. „Jak se ti vlastně líbil hokej?" zeptá se mě a mně v ten moment dojde, že jsme o tom vlastně ještě nemluvili.

„Šlo to," odvětím.

„Překvapilo mě, když jsem tě tam viděl... ve svým dresu."

„A proč? Přece jsi mi ho dal," připomenu mu.

„No a? Vždycky jsem myslel, že mě nesnášíš."

„Není to tak, že bych tě nesnášela," zavrtím hlavou. Sundám si z očí sluneční brýle, abych mu věnovala přímý pohled. „Vždycky jsem si myslela, že všichni hokejisti jsou jako Cameron."

„Jako sebestřední, sobečtí kreténi?" zazubí se a já se smíchem přikývnu.

„Jo, tak nějak," přiznám. „Nenapadlo mě, že se v tobě toho ukrývá víc."

„Jako co třeba? Můj nepopiratelný šarm? Bezkonkurenční smysl pro humor?"

Benjamin se zubí, ale já si zachovám vážnou tvář. „Soucit," začnu opatrně. „To, jak ses staral o Maddie, když vás váš táta opustil."

Benova tvář zvážní při zmínce o jeho otci. Viditelně jsem ho s tím zaskočila. „To ti říkala máma?"

Přikývnu. „Říkala, že by to bez tebe nezvládla."

„Přehání," odvětí bezmyšlenkovitě. „Je to ta nejlepší máma pod sluncem. Zvládla by to i sama."

„Ale tys jí pomohl. Máš zásluhy na tom, jaká teď Maddie je."

To nepopře, ale ani neuzná. „Pojďme se radši bavit o něčem jiným, dobře? O tomhle mluvit nechci."

V jeho očích se zračí bolest, jakou jsem ještě nikdy u nikoho neviděla. Bolest, kterou si drží v sobě, se kterou se nešíří. Mám pocit, že kdybych ho tenkrát na tom hřišti nepotkala, nikdy bych nezjistila, co se skrývá pod tou jeho tvrdou skořápkou. Nikdy bych nezjistila, jak úžasný vlastně je.

A tak změníme téma.

Dalších pár dní strávím ve společnosti Nata a Addy, která mě přemluvila jít se podívat na její roztleskávačské vystoupení. Vzala jsem tam Nata, který podle svých slov ještě nezažil větší utrpení. I tak jsem byla vděčná za jeho společnost.

Na oplátku jsem s ním zašla do té nové restaurace na sushi, který bylo fakt výborný a to nejsem zrovna milovník syrových ryb.

„Vidíš, pak že to bude hnus," odfrkne si Nate a narovná si čepici kšiltem dozadu.

„Hnusná je ta kšiltovka," zkonstatuju, zatímco si jí obrátí kšiltem zpátky dopředu. Nate se zatváří upřímně dotčeně, ale hned si ji se smíchem sundá.

„Včera mi jedna holka řekla, že mi sluší."

„Myslíš ta, co se s tebou chtěla vyspat? Ta by ti pravděpodobně pochválila i kulich s bambulí, Nate."

„No dovol," zamračí se. „Kšiltovky se náhodou dost nosí. I ten tvůj hokejista ji nosí."

„Není to žádnej můj hokejista, to zaprvý. A zadruhý to nemůžeš srovnávat. K hokejistům prostě kšiltovky tak nějak patří."

„Takže chceš říct, že kdybych byl hokejista, slušela by mi?"

Sklopím zrak a nacpu si do pusy jarní závitek. „Promiň, jím," zamumlám, načež se ušklíbne a oba vyprskneme smíchy.

„No a jak to s tou kočkou včera dopadlo? Do telefonu jsi mi toho moc neprozradil."

„Dopadlo to dobře," odvětí krátce. V ústech přežvykuje svůj závitek a culí se u toho, což mi jako odpověď stačí.

„Takže jsi ji přefikl?"

„Ježíš, Kay! Takhle tomu už dneska nikdo neříká," řehtá se. „A navíc jsem gentleman a ti tyto důvěrné informace neprozrazují."

„Jasně, takže jsi ji přefikl," zazubím se.

„Bože, ty jsi fakt nepoučitelná."

„A to říkáš ty? Kluk, co si stále odmítá najít nějakou stálou přítelkyni?"

„A proč bych si měl hledat přítelkyni, když vypadám takhle? Za pár let třeba už nebudu tak pěknej a až tehdy si najdu holku, co jí to nebude vadit."

„Občas si říkám, že jsi fakt divnej, Nate Maxwelli."

Nate se uculí. „A přesně proto mě máš tak ráda, Kaylo Jacobsová."

Když jsme koukali na hvězdyKde žijí příběhy. Začni objevovat