Who are you? I'm your found woman.

Thomas

Všechno se uklidnilo, Susan se dala zase dohromady, takže se Charlie mohl v klidu vrátit zpět do práce a nemusel se bát, že by si něco udělala.

Jennifer sice byla zdravá a šikovná, ale stále hodně plakala a Susan v tomto ještě pořád byla dost bezradná, ale už to zvládala lépe.

Byla uražená, že Jenny opravdu byla tatínkova princezna, u něj většinou byla hodná, řev a paličatost si schovávala pro ní, Charlie ji rád tu paličatost předhazoval, aspoň prý ví jaké je to s něčím takovým žít.

Klid a radost nemohli trvat dlouho, něco se blížilo a oba dva věděli, že to nebude jednoduché, ale byli připraveni na to se o obě dvě případně postarat.

Kdyby se to nedělo asi by neřešili jiné bydlení a nechali to tak, ještě by nějakou dobu trvalo než by řešili pokojíček pro Jennifer, ale dům by jim nevadilo. Oba dva vyrůstali v rodinném domku, takže vidina vlastní zahrady se jim zamlouvala.

To byl důvod proč když byla Susan doma hledala nějaký větší byt, nebo nějaký levný domek, klidně nějaký rozbití, spravit by ho zvládly během jednoho odpoledne. Pokud by to bylo kouzelnické městečko.

Jeden takový našla, proto se jeden den vydala s Jenny na výlet, Charlie byl v práci, takže to musely zvládnout samy.

Udělala to nerada, ale neměla jinou možnost než se přemístit i miminkem, bylo vidět, jak jí to neudělalo dobře a s brekem začala zvracet, Susan to hrozně mrzelo, ale musela to tak udělat.

Našla paní, která na ni čekala, Susan se jí omluvila za zpoždění, vysvětlila, že Jennifer nebylo dobře proto se zdržely. Paní to přijala a provedla je stavbou. Susan konečně našla něco co by se jí líbilo a nebyl tak drahý.

Domek byl moc pěkný, jenže to byla mudlovská vesnice, proto by domek museli opravovat postupně, kdyby to udělali za odpoledne bylo by to nápadné. Proto bylo důležité začít brzo, nevěděli kolik mají času, ale moc příznivě to nevypadalo.

James a Lily sice navrhli, jejich starý dům, ale brzy pochopili, že tudy cesta nepovede. První věc byla, že se z Anglie oba dva odstěhovali kvůli práci, takže vracet se by byla hloupost a druhá věc byla, že by tam Susan nezvládla bydlet.

Potom zkusili navrhnout, aby si vzala peníze z jejich trezoru, ale to taky smetla ze stolu, že to budou potřebovat kluci. Charlie s ní souhlasil, zvládnou to bez toho, už jen kvůli tomu, že kdyby to skutečně udělala a něco si od tam vzala, musela by říct své jméno a všichni by o ní věděli.

Obě ženy se rozloučily a Susan slíbila, že se ozve, protože se jí skutečně líbil, ale nechtěla dělat takové rozhodnutí bez Charlieho, uznala, že by se k tomu taky možná měl vyjádřit.

Doma mu všechno ukázala a vypadalo to, že by se po dvou měsících mohli konečně shodnout.

Zrzka celý den měla hrozně blbý pocit, jako by se mělo něco stát, něco špatného. To se potvrdilo později večer, když se na její i Charlieho ruce ukázalo něco co nechtěli a čeho se tak moc báli. Thomas je poprosil, jestli by se mohli vrátit do Anglie.

Okamžitě se všichni tři dostali na ministerstvo a co nejrychleji do mudlovské nemocnice. Jennifer se to nelíbilo, ale když si ji vzal Charlie byla o něco spokojenější. Přesto když se přiblížili k pokoji vzala si ji Susan k sobě, potřebovala ji mít u sebe, měla ji v šátku schovanou pod kabátem.

Do pokoje došli jako poslední, všichni jejich kamarádi, už tam byli, včetně Thomasovi rodiny, kteří s ním chtěli být do poslední chvíle.

Emily seděla vedle postele a v náručí křečovitě držela Jessicu, z druhé strany seděla jeho mamka s rodinou. Jejich přátele spolu stáli okolo nich. Nikdo z nich se nesnažil zakrývat smutek a slzy.