Zakázaná láska

12. Nikolas

Udělal jsem to. Bez zaváhání. To, o co mě otec požádal. Dokázal jsem tak svou emocionální stabilitu, ale za jakou cenu?

Zatnul jsem ruce v pěsti a jednou ranou jsem udeřil do zdi v mém pokoji. Kurva.

Teď mě určitě nesnáší. Chodil jsem po pokoji a snažil se uklidnit.

Teď už je to oficiální, to, kým je. A udělal jsem to já.

Zuřil jsem na otce, na Colina a hlavně na sebe.

Nalil jsem do sklenice vodku a kopnul ji. Pokračoval jsem s druhou, třetí.

Chtěl jsem utišit své srdce, které naříkalo. Nadmíra alkoholu v mém těle ale nepomáhala, spíše naopak. Zuřil jsem ještě víc.

Vzal jsem do ruky nůž, a na to stejné místo, kde jsem jí udělal otisk čepelí, jsem se pořezal. Kurva.

Z ruky mi valila krev, vzal jsem své tričko a přiložil ji na ránu.

Musím něco udělat.

Byla noc a já se opilý potácel po zámku. Narážel jsem do zdí a dělal na ně krvavé otisky své ruky.

Došel jsem k místnosti s děvkami. Rozrazil jsem dveře a zařval na ně.

„Tak kde je!" všichni se mě lekli.

„Tak kde je!" zopakoval jsem a přihnul jsem si už rovnou z celé flašky.

„Princi Nikolasi," řekla jedna a přistoupila ke mně.

„Tebe nechci," odstrčil jsem ji.

„Kde je Elizabeth," dostal jsem ze sebe.

Přišla ke mně žena s rudými vlasy.

„Odvedli ji pryč, Princi Nikolasi," pronesla.

„Kam pryč kurva?" zařval jsem na ni.

„Někdo si ji objednal, víc nevím," odpověděla.

Do prdele, ty zkurvysynu. Nadával jsem.

„Fajn," opustil jsem místnost a zabouchl jsem za sebou.

Kurva, kurva, kurva. Kopnul jsem do zdi.

Colin, ten bastard. Určitě on, chce mě nasrat. Ale to přehnal.

„Connore!" zakřičel jsem v chodbě na svého sluhu, která jeho jméno roznesla ozvěnou po zámku.

Nic.

„Connore!" zakřičel jsem znovu.

Zase nic.

Potácel jsem se po chodbě, když jsem došel k jeho pokoji. Neklepal jsem, nic, prostě jsem ty dveře rozrazil.

„Kde kurva je," zařval jsem na něho.

Když jsem rozrazil jeho dveře, vyskočil z postele strachy až málem upadnul.

„Kde je kdo?" zeptal se Connor nechápavě se strachem v očích.

„Elizabeth!"

„Ta děvka?" zeptal se už trochu uklidněně.

„Ona není žádná děvka!" zuřil jsem. Slovo děvka se mi příčilo v puse.

„Sakra, Princi Nikolasi, já opravdu nevím," odpovědel rozrušeně.

„No tak to zjisti, hned!" Connor na nic nečekal, a odešel bůh ví kde.

Kurva.

Coline.

Musel jsem ho jít zkontrolovat. Jeho pokoj byl na opačné straně zámku než můj. Odhodil jsem flašku na zem.

Neklepal jsem, prostě jsem tam vešel. Kurva.

Byl jsem svědkem, jak si to s někým rozdává.

„Co tu kurva děláš Nikolasi?!"

Neodpověděl jsem a snažil se zaostřit na ženu ležící pod ním.

„Uhni kurva," křikl jsem na něho.

Chytl jsem ho a odhodil ho pryč. Spadl z postele.

Nebyla to ona. Kurva.

„Můžeš mi do psí prdele vysvětlit, co tu děláš?" křikl na mě.

„Jsi opilý... Ne, ty jsi zlitý!" vysmíval se mi.

Dívka se celá přikryla přikrývkou.

„Nech mě být," odešel jsem bez vysvětlení.

To je v prdeli.