Who are you? I'm your found woman.

Ano

,,Tak jo, ty půjdeš do práce a já pro ostatní na ministerstvo." Rozhodla Susan zatím co míchala kaši pro Jenny, která už měla deset měsíců.

,,Dobře, ale asi se stavím ještě domů." ,,Hodilo by se to, pokud nechceš jít v pracovním oblečení." ,,Asi bych to zvládl." Zasmál se. ,,Já taky, ale oni by to už asi nedali." Přidala se.

,,Mama." Ozvalo se z pokoje, překvapeně se na sebe podívali, Susan položila mističku a oba se tam rychle rozešli. Vysmátá Jenny poskakovala v postýlce které se přidržovala.

Když uviděla své rodiče pustila se a natáhla malinké ručičky před sebe, aby ji od tam vytáhli. ,,Mama." Zajásala když jí zrzka vyndala z postýlky, ta se vítězně podívala na svého přítele, ten tomu nevěnoval pozornost a s láskou sledoval svou dceru. ,,Mama." Opakovala pořad dokola, Susan ji políbila na hlavičku, byla na ni moc hrdá. ,,Šikulko moje." Opřela si čelo o její, malá holčička se začala smát, upřela své hnědé očka, které měli skoro stejné, na svého tátu a natáhla ruce k němu, převzal si ji od Sue a přešel s ní k sedačce.

Začala se drát i z jeho náruče aby mohla lozit po sedačce, vesele lozila z jedné strany na druhou, oba dva ji pozorovali, povedlo se jí postavit a po nožičkách došla k Charliemu a se smíchem na něj spadla.

Oba dva na ni byli moc pyšní, byla moc šikovná, na to že se narodila o tolik dřív všechno krásně dohnala.

Charlie musel do práce, už tak měl zpoždění, takže se s nimi rozloučil a přemístil se do rezervace.

Susan se ozvala Stephanie a opět se snažila zjistit proč mají dojít, ani jeden jim to zatím nechtěli říct, proto si jen ověřila, jestli skutečně dojdou na jejich ministerstvo.

Stephanie prskala, že by jí zajímalo, jak si představuje cestování s dvojčaty, ale přesto souhlasila.

Max a Jax se narodili začátkem května a Olivia, dcera Alice a Philipa, začátkem června, ti s tím neměli takový problém, ale dalo se předpokládat, že Stephanie bude prskat, když neví o co jde a má něco udělat.

Oblékla Jennifer i sebe a vydaly se na ministerstvo, kam se za chvilku měli dostat ostatní.

Jennifer nesnášela letax, takže se s ní Susan přemisťovala, přesto z toho zase zvracela.

Dala kamarádům vědět, že už tam je, ale že je venku před budovou.

Zatím co čekaly, Jennifer se vratkými krůčky snažila chodit, ale často potřebovala pomoc své maminky, která ji ochotně držela za ruce.

,,Proč jsme tady?" ,,Ahoj Stephanie, taky jsi mi chyběla jak se máš?" Sladce se usmála Susan na kamarádku, co se mračila.

Přivítala se s ostatními a vysvětlila jim, že ještě musí počkat na Billa, který se tam měl taky co nevidět ukázat.

Susan pustila Jenny, která se hned chytla její nohy a prohlížela si děti svých kamarádů.

Nově příchozí Bill nechápavě a nevěřícným sledoval dítě které se drželo okolo nohy přítelkyně jeho bratra. ,,To nemyslíš vážně, že ne." Ukázal na ni.

,,Ahoj Bille taky tě ráda vidím, představuju ti tvou neteř, jmenuje se Jennifer." Usmívala se.

Vůbec neřešil pobavené a posměvačné obličeje kamarádů jeho bratra a stál tam s otevřenou pusou. ,,Vyřešíme to potom, co ty na to?" Zeptala se, ale na odpověď nečekala. ,,Chcete letax a nebo se zvládnou přemístit?" Zeptala se Alice, Stephanie a Emily.

Stephanie a Alice rovnou odpověděly letax, takže jim řekla, tam se mají dostat a ona se s ostatníma přemístila, Jenny to tentokrát ustála.

Kluci se zvědavě rozhlíželi, když šli k domku. Zrzka mávla na zvědavou sousedku, ale jinak vesele mluvila na Jenn. Philip a Jeremy šli jako poslední a přeháněli se kdo z nich to má doma horší, kvůli nedostatku spánku.