Kdo jsem ?

3 kapitola

Večer jsem se probudila . Měla jsem strašnou žízeň a tak jsem šla do kuchyně se napít . Cestou jsem se v obýváku podívala kolik je hodin .Bylo půl jedné ráno .

Vzala jsem si skleničku a nalila jsem si z kohoutku vodu .

Najednou něco za mnou spadlo .
Otočila jsem se ,ale nikoho jsem tam neviděla .

,,Hhalóó.. je tu někdo !?" Šla jsem směrem odkud vyšel zvuk v obýváku nikdo nebyl podívala jsme se ještě do chodby ale všechny ostatní dveře byly zavřené .

Šla jsem tedy zpátky do kuchyně abych se ještě trochu napila , protože jsem měla ještě žízeň .Znovu jsem si nalila vodu a vypila .Umyla jsem skleničku a vrátila ji zpátky .

V tu chvíli mě někdo chytl za ruku a stáhl mě k sobě a před pusu abych nemohla křičet my dál hadr. Hodně smrděl . Snažila jsem se dotyčnému vytrhnout ale to mi nepomohlo , protože po chvilce jsem začala být slabší. Udělala se mi před očima tma a já se tomu poddala a přestala jsem s tím bojovat.  

Další den ráno :
Mel :

Je sedm hodin a holky by už měli stávat . První jsem šla do pokoje od Lucii abych ji probudila .

,, Dobré ráno broučku , vztavej ať nezaspíš do školy ."

,, Ano mami neboj už stávám ."

Vztala a šla se oblíkat .

,, V kuchyni máte s Dariou nachystanou snídani a svačinu do školy nezapomeňte si je vzít , včera jste na to obě dvě zapomněli . "

,, Ano mami neboj ."
Viděla jsem jak Lucka protočila oči potom už zmizela v koupelně .

Šla jsem do pokoje k Darii. Zaklepala jsem na dveře . Otevřela jsem je a vešla do pokoje abych ji probudila .

,, Dario broučku , vztav... " Zarazila jsem se a začala panikařit . Ne ne ne ne ne! Ona není v posteli kde je ? Doufám že se už to nestalo jak to stalo v dopise . Tak strašně jsme se oba dva s Derikem tomu snažili vyhnout . Dariu oba dva milujeme  a bereme ji jako svou vlastní dceru .

Vždicky jsme věřili , že když se budeme pravidelně pohybovat a furt se stěhovat z jednoho místa na druhé nikdy nám ji nevezmou .

Ale je to tu stalo se to realitou . Do očí se mi vhrnou slzy a já se rozběhnu do ložnice za Derikem .

,, Lásko ,to ne.. to nemůže být možné ," vrhla jsem se mu do náruče a on mě v medvědím obětí zmačkl .

,, Co se stalo zlato ?" Vzal mě za bradu a tím mě donutil se mu podívat do očí .

,, On... ona není ve své posteli . Daria je pryč . O..oni ji nám vzali ." Nemohla jsem zadržet slzy a začala jsem brečet ještě víc .

Derek už nic neřekl a místo toho mě ještě víc stiskl v náruči. Věděl že nemá cenu k tomu nic říkat , stejně ani jedn znás s tím nic nemůže udělat .

Ještě chvilku mě držel v náruči a potom jsem už musela jít se rozloučit s Luciou a potom se chystat do práce .

,, Mami co se děje ?." ,, Teď se tím netrap broučku až přijdeš domů ti to řekneme . "

,, Dobře , tak se mějte . Ahoj Dario ."
Odešla z bytu a v tu chvíli mi znovu začali téct slzy .

Zasraný dopis , kéž by nikdy neexistoval . Kéž by Daria byla naše práva dcera . Kéž by ..... Ale teď už žádné kéž by mi nepomůže . Daria je pryč a já s tím nic nezmůžu už ji nikdy neuvidíme .
___________________________________________
Ahoj další díl . Doufám že se bude líbit ❤️.