Kámoš Mého Bráchy

29. cesta domů

Ráno mě probudí polibky na tvář, otevřu oči a uvidím Petra, usměju se a pohladím ho po tváři.
„Dobré ráno princezno"promluví rozespale,vlasy má do všech stran... nevím jestli je to tím že teď vstával nebo z naší noci.
„Dobré ráno, kolik je?" Zeptám se a protáhnou se „Osm a za deset minut máme být na snídani"řekne a pomůžeš mi vstát „Já nechci!!"protestuju a začnu se vrtět „Dělej, včera si neprotestovala"zašklebí se a zkousne si ret, cítím jak rudnu a on se začne smát. Zvednu se z postele ale hned do ní zase spadnu, Petr se začne opět smát a pomůže mi vstát.
„Nesměj se"pronesu a jdu si vybrat co si vezmu na sebe
„Promiň ale nemůžu uvěřit že se to stalo ale jak na tebe koukám tak mi to budeš připomínat" plácne mě přes zadek a já po něm mrdnu první věc co mi přijde pod ruku a to byla lampička? Jak se sem kurva dostala.
„Tos posrala!" křikne a já se zasměju
„Zasloužil sis to" pronesu ledabyle a jdu do koupelny, kde si udělám hygienu a obleču se.

U snídaně sedím vedle Lucky, všichni jsou vyřízený ze včera a dnes večer u nás spí Lucka. Najedli jsme se a vydali se zpátky na pokoje abychom se připravili na cestu,ve výtahu byla celkem prdel protože jsme neuměli zmáčknout správné patro
„Idiote teď jedeme do čtvrtého a máme jet do desátého"řekne brácha Calinovi
„No a co, jsem se spletl a navíc včera jsem tu jezdili asi hodinu než si našel správné patro" ukáže Calin na bráchu a všichni se začnou smát.
Když jsme konečně vystoupili z výtahu a zamířili k našim pokojům opět se mi zamotali nohy
„Cos chlastala ségra?"zeptá se mě brácha a pomůže mi chodit trochu rovně „Nic nic jenom jsem se zamyslela" pronesu a Calin s Luckou se začnou smát...Zamyslela jo to je fakt dobrá výmluva, vůbec to není kvůli tomu že jsem včera spala s Petrem...
„Ona Isabella myslí hodně a v noci ani nespala" řekne se smíchem Calin.
Brácha,Wilda a D.kop na ně hodí nechápavý pohled a já s Petrem děláme jakože nic,ale všimnu si jak Petrovi cukají koutky.
Na pokoji si zabalím věci a hledám svoje šaty „Peťouši! Kde jsou moje šaty!"křiknu když je po půl hodině nemůžu najít „Jak to mám vědět,bylo mi úplně u prdele kam jsem je hodil" odpoví z koupelny a já protočím oči.
Našla jsem je až na druhé straně pokoje,hodila je do kufru a čekala na Petra... Na sobě jsem měla černé kraťasy, bílé tílko a přes to černou roztrhnou bundu.
Po chvilce vylezl Petr z koupelny „Konečně! Trvá ti to dýl než holce!"„Aby ses neposrala" zamířime ven kde máme sraz. V chodbě si kontroluju make-up a Petr stojí za mnou "Sluší ti to"pronese a přejede mi prsty po mých bocích.
Naskočí mi husí kůže a dech se mi zrychlí snad o sto procent. „Děkuju"„Za pravdu se neděkuje kotě" odpoví a já se na něj otočím a spojím naše rty.

V autě jsem si povídala s Luckou a ona se smála „Aby si pak nebyla těhotná" zasměje se a kluci na nás hodí random pohled „Cože?"zeptá se mě Calin, ještě že brácha spí. „Nic nic" pronesu a dívám se někam jinam
„Já to slyšel a byla by to prdel"„Drž hubu kurva spíš si dej pozor aby v tom nebyla Lucka" řekne Petr.
„Uklidněte se kurva a držte hubu" pronese Lucka a já se začnu smát.