Daria:
Když jsem se probudila nevěděla jsem kde se nacházím . Ležela jsem na velké měkké posteli . Vůbec nevím jak jsem se sem dostala .
Porozhlédla jsem se kolem . Byla jsem v pokoji , který byl zařízený do světlé béžové barvyTen pokoj se mi hodně líbil . Ale pořád jsem nevěděla ,kde jsem . Podívala jsem se na sebe do zrcadla které jsem měla vedle . Všimla jsem si ,že mám na sobě ještě pižamo. A v tu chvíli se mi vrátili vzpomínky .
Jak něco spadlo v obýváku , jak jsem se šla znovu napít a potom jak mi někdo přiložil hadr k obličeji a tím mě uspal .Rychle jsem vyskočila z postele a začala hledat možnosti jak se dostat ven . První jsem běžela k oknu . Otevřela jsem ho a podívala se dolů .
Tak to ne oknem fakt nejdu jsem minimálně 5 metrů nad zemí . Šla jsem ke dveřím a zkusila je otevřít . Ale byli zamčené .
Začala jsem bouchat pěstmi do dveří .
,,Pusťte mě ven !!"
Opakovala jsem to tak dlouho než jsem z druhé strany uslyšela kroky .Chvilku jsem čekala a poté se začali dveře otevírat .
Když se otevřeli stal v nich muž , který byl celý v černém .,,Už se probudila ," řekl do vysílačky kterou držel v ruce .,, Dej jí čisté věci na oblečení co jsem pro ní nachystal a potom ji zase zamkni až přijdu zpátky tak za ní zajdu . "Řekl mi docela povědomí hlas do vysílačky , ale nemohla jsem moc poznat kdo to je , protože přez vysílačku ten hlas trochu chraptěl .
,, Dobře pane provedu ."
Podal mi kupku oblečení , která ležela na skříňce vedle něho a potom mě zase zavřel a odešel .
Pustila jsem věci na zem a začala jsem znovu křičet , aby mě pustili ven a při tom bouchat do dveří .
Po chvilce jsem to ale vzdala a místo toho jsem se šla obléknout , protože tady mi byla docela zima jen v pyžamu .
Tohle mi dali na oblečení :
Je to hodně hezká teplákovka a pro mě to nejlepší co se mi hodí na tuhle situaci .
Snažila jsem se nějak zabavit tím , že prohledám pokoj . V šuplíkách jsem nic nenašla byli prázdné . Prohledávala jsem dal ale jediné co jsem tu našla bylo pár knih .Rozhodla jsem se jednu si přečíst .Jmenovala se půlnoční město a docela mě zajímalo o čem to bude a tak jsem se do toho pustila .
Po 3 hodinách čtení jsem usyšela kroky jak tady někdo jde .Měla jsem pravdu za chvilku se dveře začali odemikat a v nich se objevil Wolf . Překvapeně jsem se k němu rozběhla .
,, Už jsem myslela , že tu budu zavřená navěky . Jak si se tu vlastně dostal ? Oni tě sem jen tak pustili ? "
,, Tohle teď nebudeme řešit. Pojď se mnou půjdeme se najíst do jídelny ,určitě už máš po tak dlouhé době hlad ."
Aniž by čekal na odpověď vydal se nějakým směrem . Chvilku jsem přemýšlela , jestli mám jít za ní , ale fakt jsem měla velký hlad a až do teď jsem si to moc neuvědomila .
Vydala jsem se za ním .Šel tmavou chodbou , kde na zdech bylo pověšeno několik obrazů . Letmo jsem se na ně podívala ,ale víc jsem je nezkoumala , protože jsem nechtěla ztratit Wolfa .
,, Počkej chvilku jsi moc rychlý !"
Trochu zpomalil ale ne zase moc . Snažila jsem se s ním držet tempo , ale moc se mi to nedařilo . On na rozdíl ode mě měl dlouhé nohy a tím měl aji delší kroky.
Zahnuli jsem do práva a prošli jsem masivními dveřmi a ocitli jsme se ve velké jídelně byla nádherná .
Nebyla sice moc moderní , ale v jednoduchosti je krása a mě se tahle jedelna moc líbila .
,,Tady vlevo jsou stoly s jídlem že kterého si můžeš brát cokoli je na něm . Místo kde si sedneš si můžeš vybrat . "
Vyděl se ke stolu a vzal si talíř a začal si nabírat jídlo . Já jsem ho napodobila. Rozhlédla jsem se co tam všechno bylo .
Byli tu salami,sýry, zelenina a další dobré věci . Já jsem si vzala vaničku a máslo . Strašně jsem ti milovala .Po jídle jsem začala být zase unavená po tom dluhem čtení a taky potom , že jsem se konečně pořádně najedla .
Wolf mě odvedl do pokoje , ve kterém jsem se probudila a slíbil mi , že mi brzi všechno vysvětlí , ale potřebuje na to čas .
Přikývla jsem a on potom odešel a asi pro jistotu aji zamkl dveře .
Já jsem si lehla a zase jsem usla .
___________________________________________
Ahoj dlaší kapitola doufám ,že se bude líbit ❤️
ČTEŠ
Kdo jsem ?
FantasyNevím kde jsem se narodila , nevím ani kdo jsou moji rodiče a ani jestli do tohohle světa patřím .