7

507 5 0
                                    

Středa

Vstala jsem asi okolo 9:40 a šla jsem do koupelny udělala jsem si hygienu a šla se nasnídat, udělala jsem si omeletu dala si to na talíř a začala jíst, už jsem pomalu dojídala ale v tom my zabzučel telefon oznamující nově příchozí zprávu kouknu se kdo to je a byl to Dominik

@goldcigo : cauko dneska okolo osmý buď připravená někam tě vezmu
@nikolka_7 : ahoj ale mně se nikam nechce není mi úplně nejlíp
@goldcigo : copak se stalo babe?
@nikolka_7 : ale nic prostě nemám náladu
@goldcigo : to mne mrzí a můžu za tebou aspoň přijet?
@nikolka_7 : přijet??
@goldcigo : jestli to nějak vadí tak to můžeme nechat na jindy co na to říkáš babe?
@nikolka_7 : ne klidně přijeď adresa je ***/**  tak přijeď
@goldcigo : dobře díky přijedu hned

Na to už jsem mu neodpověděla a dojídala jsem snídani, už mám po snídani a musím tu trochu uklidnit jinak se lekne je tu bordel jako prase, zrovna jsem se převlékla do něčeho normálního když v tom zazvonil zvonek tak jsem se do oblíkla a vzala jsem si toto

Jdu ke dveřím, otevřela jsem a naskytl se mi pohled na Dominika v bílé košili a taškou v ruce „ahoj pojď dál" pozvala jsem ho „ahoj na tady jsem ti něco přinesl na zlepšení nálady" podal mi tašku ve které byla čokoláda velká dvě velké čokolády „dě...

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Jdu ke dveřím, otevřela jsem a naskytl se mi pohled na Dominika v bílé košili a taškou v ruce „ahoj pojď dál" pozvala jsem ho „ahoj na tady jsem ti něco přinesl na zlepšení nálady" podal mi tašku ve které byla čokoláda velká dvě velké čokolády „děkuju moc ale to jsi nemusel" řekla jsem mu a objala ho asi to nečekal protože sebou mírně cuknul ale obětí mi oplatil „musel jsem když jsem slyšel jak jsi skleslá co se vlastně stalo" zeptal se a ve mně se všechno zastavilo a já se zasekla „jestli o tom nechceš mluvit nemusíš" řekl „ne to je dobrý no říká se mu to špatně ale prostě mi umřela nejlepší kamarádka se kterou jsem se znala od malička" začala jsem brečet „to je mi líto" „to je v pohodě já se z toho všeho nějak dostanu" pousmála jsem se „a co kdybych tě někam pozval" zeptal se „hele já nevim já nejsem ve společnosti lidí ráda" řekla jsem mu „jo aha no tak třeba k nám do studia co ty na to" zeptal se „no já nevim třeba někdy jindy" řekla jsem mu protože jsem fakt neměla náladu někam chodit a už vůbec ne mezi lidi „dobře tak se někdy domluvíme já už budu muset jít" řekl a objal mne „dobře a děkuju za tu tašku" řekla jsem dřív než stihnul odejít.









Taková kratší kapitola omlouvám se moc ale ve škole máme samý testy atd.. takže se musím učit 💀
Ale za chvíli jsou prázdniny takže to bude lepší 😁
Chyby‼️‼️

Brácho?Kde žijí příběhy. Začni objevovat