His weakness

Prolog

Právě stojím ve svém pokoji před zrcadlem, oblečená v černém oděvu. Čekám na naší sousedku, protože už nikoho jiného nemám. Slyším zvonek, tak si beru věci a pomalu scházím ke dveřím.

"Dobrý den, paní Shanová." slušně pozdravím.

"Ahoj zlatíčko, můžeme ?"

"Ano, už mám vše. "

Nasedáme do jejího auta a jedeme směr hřbitov. Dnes se koná pohřeb mých rodičů, prý zemřeli při autonehodě, ale to já si nemyslím. 

Celou dobu jedeme mlčky, až zastavíme před bránou našeho místního hřbitova. 

"Jsme tu." řekne paní Shanová.

Vystoupíme a jdeme k místu konání, už z dálky vidím velký houf lidí a taky dvě velké černé rakve. Stáhne se mi žaludek a je mi na zvracení. 

-To zvládnu, jsem silná.- řeknu si v hlavě. 

Usadíme se do první řady, jsem tu jediná příbuzná. Z neznámého důvodu, už žádné jiné nemáme, častokrát jsem se na to ptala rodičů, ale vždy odbočili z tématu.

Kněz začal mluvit a pak jsem se zvedla a na každou rakev položila růži, už jsem to v sobě nevydržela držet a rozbrečela jsem se. Kdyby pro mě nedošla sousedka a neodvedla by mě asi bych se tam zhroutila. 

Když se rakve spouštěli do země, tak jsem se rozhlédla okolo a uviděla krásnou černou impalu a u ní dva kluky, koukali na mě a taky byli v černém. Neznám je, ale to tady nikoho. 

Po pohřbu jsem poprosila sousedku , jestli by mě odvezla, ale řekla mi, že je tu pro mě můj strýc a že budu bydlet s ním. Zaskočilo mě to, rodiče mi nikdy o žádném strýci neřekli, ale jak se zdá neřekli mi toho více. 

"Ahoj jsem Bobby Singer a jsem tvůj strýc z matčiny strany. Asi ti o mě nikdy neřekla, neměli jsme moc dobré vztahy. " představil se, když k nám došel. 

"Dobrý den, máte pravdu. Nikdy mi o Vás neřekla. "

"Ále, tykej mi." 

"Dobře, jsem Linsey." 

"Krásné jméno, mám kočku jménem Linsey." usmál se na mě a já se musela pousmát taky. 

Rozloučila jsem se se sousedkou a se strýcem jsme jeli do našeho domu mi pro věci, prý se dům prodává a já opravdu budu bydlet se strýcem, ptala jsem se co škola, ale prý je vše zařízené. Vše jsem si zbalila a mohli jsme vyrazit. 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Po 3 hodinové cestě jsme dorazili k Bobbymu, má to tu hezké. Vlastní vrakoviště a je tu spoustu krásných, ale starých aut.

"Miluju auta s tátou jsme vždy opravovali to jeho." 

"Jo, tvůj táta auta miloval." přiznal mi Bobby. 

"Pojď, ukážu ti tvůj pokoj, je nahoře v patře a máš i vlastní koupelnu." 

Šla jsem za Bobbym, až nahoru. Vše mi ukázal a já se tu začínám cítit jako doma. Dokonce na mé posteli opravdu ležela kočka jménem Linsey. 

Byl večer a já se šla vysprchovat a dolů na večeři. Z okna jsem viděla na dvoře zaparkovanou tu samou černou impalu, jako na pohřbu. 

Náhoda ? 

Nemyslím si. 

Čauky lidičky, vítám Vás u nového příběhu, snad se bude líbit. Mám plno nápadů s touto fanfikcí, tak snad u ní vydržím. Omlouvám se za chyby, kdyby tu byl někdo kdo by mi dělal korekturu, tak budu ráda. No nic doufám, že jste si to užili a budu ráda za názory, ať už dobré nebo špatné.

Vaše Michel 💕