Dneska je pondělí. Hned po příjezdu do školy jsme s holkama čekaly před školou a vyhlížely modrou motorku.
,,Víš, co by za to daly ostatní holky, aby se vůbec bavily s Ryanem?"
Zeptala se mě Jessica.
,,Ne, co?"
,,Všechno. A on jim pak po nejlepším sexu jejich života zlomí srdce."
,,Fakt nepptřebuju slyšet, že Ryan píchá nejlíp na světě, ale díky za rozšíření mých znalostí."
,,Jak jste se začali vlastně bavit?"
,,Nějak se to prostě stalo, já nevím."
Beth se přidala do debaty.
,,A jak to mezi váma je?"
Sama nevím, kamarádi? Kteří se občas políbí?
,,Kamarádi. Ale dost o mě, Beth, co ty a Mike? Líbí se ti ještě?"
,,Už tolik ne, šli jsme spolu ven a zjistila jsem, že není úplně můj typ."
,,Aha, najde se někdo další, neboj. A jak to máš ty, Jess?"
,,Já myslela, že jsem vám říkala, že mám kluka."
S Beth jsme si vyměnily zmatené pohledy a vykulily na Jess oči.
,,Ne neříkala, mluv!"
Řekly jsme s Beth najednou.
,,Jmenuje se Ethan a jsme spolu necelý rok. Nechodí sem na školu, ale často sem jezdí, pracuje v pizzerii. Tak tam někdy zajdem a představím vás."
Z dálky jsme uslyšely zvuk motoru.
Snad to je Ryan.
Modro-černá motorka zastavila na školním parkovišti a ze stejně barevné helmy vykoukla Ryanova hlava.
Hned se začal bavit s jeho přáteli, mezi kterými se objevily i nějaké holky.
Celá parta se vydala do školy a když zašli dovnitř, náš dokonalý plán mohl započít.
Ze školy vyšel jeden z kluků, který nemá tajně rád Ryana. Samozřejmě, až Ryan přijde na to, kdo mu to udělal, tak jeho jméno nezmíníme. Podal nám klíčky od jeho motorky a my tu motorku odvezly za roh školy. Klíčky jsem si nechala u sebe, aby motorku nikdo neukradl. Snad si nás nikdo nevšimnul.
Doběhly jsme pak do učeben při zvonění, naštěstí učitelé chodí většinou později.
Pohoda, zvládly jsme to. Oddechla jsem si. Měla jsem skvělý pocit. Tohle Ryan jen tak netrumfne.
Vyučování probíhalo v pořádku, když jsme měly s holkama společnou hodinu, usmívaly jsme se na sebe a čekaly na odpoledne. Hodiny se ale čím dál tím více táhly.Byla přestávka před poslední hodinou. Byla jsem opravdu natěšená. Dnes ani nemusím čekat, Ryan má stejně hodin jako já a trénink s týmem by taky dnes podle všeho mít neměl.
Šla jsem na záchod a když jsem vycházela, setkala jsem se s mě moc dobře známým pohledem.
Ryan se vydal směrem ke mně a já znervózněla.
Ví o tom?
,,Ahoj Olivie."
,,Ahoj Ryane.."
Řekla jsem nervózně, i když jsem se snažila, aby na mém hlasu nešlo nic poznat. Usmála jsem se, abych to zamaskovala.
,,Četla sis vzkaz na kelímku od Starbucksu?"
Jo, on myslí tohle. Spadl mi takový kámen ze srdce, že si to neumíte představit.
,,Jojo, četla."
,,A?"
Nepůjdu do bazénu s největším děvkařem školy, ještě kdyby chtěl další pusu. To by mi už asi hodně zamotalo hlavu.
,,Až tam dají ty schůdky, tak tam ráda vezmu holky a zaplavem si. Děkuju, že jsi mi ten bazén ukázal."
Šibalsky jsem se usmála a vydala se k mojí třídě.
Ryan jen s úsměvem zakroutil hlavou a vydal taky na jeho poslední hodinu.
Zazvonilo.
Během dalších 45 mimut jsem si psala s holkama o tom, jak se těšíme. Naštěstí mě učitelka neviděla. Domluvily jsme se tak, že až se tam Ryan vybrečí a my se vyválíme smíchy, tak že mu tu motorku mám dovézt já. Umím na tom jezdit a prý, že nám to spolu sluší.
Ne, ne, ne. Mám Chase a na to nesmím zapomenout.Pohled Ryana
Po poslední hodině jsem vystřelil ze třídy a těšil se domů. Dneska mám volno. Normálně bych napsal nějaký holce, aby mi dělala společnost, ale poslední dobou začínám myslet jen na jednu a to se mi moc nelíbí.
Hodil jsem věci do skříňky a šel před školu. Vycházelo hodně studentů, mám pocit, že jsem zahlédl i Olivii s jejími kamarádkami.
Otevřel jsem tašku, kde jsem rukou naslepo hledal klíčky od motorky.
Kde jsou?
Šel jsem pomalu k mému parkovacímu místu a už jsem se koukal jen do batohu, protože jsem ty klíčky nemohl najít. Zastavil jsem se a vzhlédl, jen abych spatřil, že i moje motorka zmizela.
Ne, ne, ne, ne, ne. Jen to ne. Moje motorka. Pojmenoval jsem ji Babe.
Vjel jsem si frustrovaně rukama do vlasů. Tohle je zlý sen. Noční můra.
Kde mám Babe?!
,,Kámo, kde máš motorku?"
Teď už se ve mně vařila krev. Začínal jsem být opravdu nasraný.
,,Tak. To. Bych. Taky. Rád. Věděl."
Procedil jsem skrz zuby.
Snad kluci pochopili, že teď na mě nemají mluvit, protože bych jim rozbil hubu. Tak či tak to udělám tomu, kdo mi Babe ukradl. Ten zmrd se nedožije rána.
ČTEŠ
Let Me Touch You (cz)
NonfiksiJmenuji se Olivie Bersey(ová) a je mi 16. Půjdu teď do prváku na střední. Mám tady mojí nejlepší kamarádku Beth. Bez ní to prostě nejde. Dostaly jsme se na školu obě a máme podobný výběr předmětů, abychom mohly být co nejvíc spolu. Kdo ví, co mě v t...