Enemy roommates [1]

23. Reportáž

O patnáct minut dříve:

André se v zadní části dodávky mačkal spolu s ostatními. Doktor Kociba seděl vedle něj s nepřítomným výrazem jako obvykle, z druhé strany Mackenzie a naproti Nola s Hettie. Všichni v běžném oblečení, pod kterým však skrývali své převleky.

André nervózně poklepával nohou, ale potom se naklonil dopředu. „Plán mise už jsme si opakovali několikrát, ale... i tak chci zdůraznit, že cíl je sice důležitý, ale mnohem důležitější je, aby se nikdo z nás nenechal chytit Anti-X. Chápem?"

Všichni přikývli.

André se zamyslel. „Určitě pošlou minimálně pět lidí, ale spíš více, aby byli v přesile." Ušklíbl se. „Snad nás podcení a nepošlou jich až příliš." Povzdechl si. „Už zase mluvím zbytečně... Jsem nervózní."

Mac se ušklíbla. „To jsme si všimli." Potom mu dala ruku na rameno. „Máme i záložní plány, alespoň jeden vyjde."

André přikývl.

Za pár minut dodávka zastavila. Dveře se zvenku otevřely a tak pasažéři spatřili tvář Fawziho. Arabský opravář je s úsměvem pustil ven. Usmíval se však převážně na Mackenzie.

„Šla bys teda někdy na to kafe?"

Blondýnka protočila oči. „Řekla jsem, že když mě nechytí Anti-X, tak klidně."

Fawzi pro sebe tiše zajásal a pustil ven i zbytek týmu.

André vyšel jako poslední. „Buď připravený na odvoz... na tom místě, kde jsme se domluvili."

Fawzi se pousmál. „Jasně, šéfe."

I André se usmál. „Uvidíme se potom."

„Hodně štěstí!" řekl Fawzi, když nasedl zpátky na místo řidiče. Potom se s dodávkou vydal pryč.

André si přes hlavu přetáhl kapuci mikiny a kývl na ostatní. Kývli na něj nazpět a s tím se každý vydali jiným směrem. Hettie s Mac k hlavnímu vchodu do budovy Eben News. Nola s Leonem se vydali k zadnímu vchodu. André jako jediný do protější vysoké budovy. Už teď se vyhýbal kamerám, nebo se do nich nedíval, aby zpětně nikdo nedokázal vyhledat jeho obličej. Když už se nějaké nemohl vyhnout, na pár sekund se pod ní zastavil a nechal jí proběhnout blesk, který kameru na chvíli vyhodil z funkce.

Vyjel výtahem do nejvyššího patra, kde byla restaurace. Mezi stoly se procházel s jistotou, jako by už měl rezervováno. Potom však zabočil na záchody. Chvíli počkal, až z nich odejde jediný další člověk. Potom se vydal k oknu. Vylezl ven na římsu a prohlédl si svůj výhled.

Město už bylo skryté v šeru večera, ale ulice byly osvětlené a některé byly přesvíceny reklamami a různými obrazovkami. Několik metrů naproti stála druhá vysoká budova, v jejíchž nejvyšších patrech sídlila společnost Eben News - televizní společnost, která vlastnila jeden z nejsledovanějších kanálů ve Facinora City. Byla ještě vyšší, než budova, ve které se André právě nacházel. Nějak se tam potřeboval dostat - nemohl však prostor mezi budovami jen tak přeletět. Potřeboval rozběh.

Chytil se záchytného bodu nad oknem a začal šplhat vzhůru. Třásly se mu ruce, i když neměl z výšek velký strach. Bál se však pádu. Studený vítr mu foukal do oblečení a to v takové výšce rozhodně nebylo nic příjemného.

Nakonec se vyhoupl přes okraj a přistál na střeše. Oddechl si. Potom ustoupil o několik kroků dozadu. Teď byl konečně čas zapnout vysílačku. Chvíli podržel prst na malém zařízení v uchu a to po chvíli zapípalo, jak už si vyzkoušel doma.