𝑓𝑖𝑣𝑒 𝑑𝑎𝑦𝑠 𝑙𝑒𝑓𝑡

12 2 0
                                    

Pomalu se začala zvedat z postele, ze které dny nevstala. Nohy se ji klepali, k podlaze jako kdyby byli přidělené. Celá se klepala a než vůbec zvládla někam dojít, skončila zpět v posteli. Ozvala se velká rána, ale její rodiče to nezajímalo. Všechnu pozornost a lásku dávají Natashy mladší sestře už od doby  co přišla na svět .Pomalu zavřela oči a usnula. Tento cyklus se opakoval několik dní v kuse, ve spánku utíkala před realitou která byla nesmírně krutá. Všude po pokoji byly rozházené kapesníky od krve a slz. Na stole hromady prášku které ani brát neměla. Hlavu měla plnou sebevraždy. Neměla sílu na to vstát, usnula v posteli zahrazené oblečením. Probudila se až druhý den ráno. Po krátkých jarních prázdninách byl čas se opět navrátit do školy. Natasha se zvedla, její oči mluvily za vše. Natáhla na sebe první mikinu po které sáhla. Počasí bylo teplé ale Natasha neměla na výběr. Otevřela dveře od svého pokoje. Její rodiče na sebe křičeli, jako vždy. Využila poslední trošku její energie na to aby seběhla schody bez toho aniž by si jí rodiče všimli. Pomalu došla do školy, věděla co ji čeká ale zabránit tomu nemohla. Pomalu otevřela školní dveře, snažila se aby si jí nikdo nevšiml ale Alicia a Bruno už na ní čekali u její skříňky. Ale tentokrát místo toho aby šli k ní, tak odběhli. To v Natashe vyvolalo ještě větší strach. Pomalu, nejistě šla blíž ale něco jí říkalo ať to nedělá. Pomalu přistoupila a už tehdy věděla co se stalo. Chvilku se na zavřenou skříňku koukala a po chvilce se sebrala a odešla do třídy.

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Jul 02, 2023 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

Dear bully, my name is MemoryWhere stories live. Discover now