Sapphire Palace

JSI VOLNÁ

POHLED KARIN

Běžela jsem za Charlotte, která ležela schoulená v náručí Ariho. Z očí jí tekly slzy. Zasáhlo mě u srdce, když jsem ji viděla takhle.

,,Char, jsi v pořádku? Nestalo se ti nic?" doběhla jsem k ní a klekla si za ní. Ona z posledních sil odstrčila Ariho, který ji pustil, a doplazila se ke mně. Seděly jsme spolu v náručí na trávě uprostřed noci a plakaly jsme. 

,,Proč si to udělala Karin? Mohla jsi jen říct pravdu a zachránila bys nás." vzlykla Charlotte.

,,Mrzí mě to Charlotte, nechtěla jsem tě do tohohle zatáhnout." zašeptala jsem jí zlomeně do vlasů. Charlotte mi stále vzlykala v náručí a lehce se třásla. Nikdy jsem mojí nejlepší kamarádku v tomhle stavu neviděla a už jen pohled na to, co jsem jí provedla, mi rval srdce. Moc dobře jsem si uvědomovala, že jsem právě propásnula jednu z mých nejlepších šancí utéct a už se nikdy nevrátit do toho města, kde jsou ze zlata snad i záchody. A nejvíc mě zneklidňovalo, že jsem při mém rozhodnutí ani tolik neváhala. Myšlenkami jsem se vrátila zpět k tomu momentu...

...

 V tu chvíli, když jsme to všechno ještě s Nicholasem sledovali přes kamery a Charlotte mi šla zrovna volat, naskočila mi husí kůže a srdce se mi hlasitě rozbušilo. Nicholas se natáhl na zadní sedadlo a podal mi můj telefon, který jsem měla v kabelce. Náhlé zvonění mého mobilu, který Nicholas stále držel v ruce, se rozeznělo vozem. 

,,Počítali jsme s tím, že se o to Charlotte pokusí." řekl Nicholas mezitím, co ke mně natahoval ruku s telefonem. ,,Vezmi si ho. Celá situace je teď v tvých rukách. Je čistě na tobě, zda nás chceš prozradit nebo ne. Nechci tě u mě doma dál držet násilím. Chci aby tvé rozhodnutí, zda chceš u mě bydlet nebo ne, bylo dobrovolné. " stiskl rty do úzké linie a vložil mi stále zvonící mobil do mé roztřesené dlaně. 

Trhavě jsem se nadechla. Stálo přede mnou rozhodnutí, na kterým záviselo naprosto všechno. Věděla jsem, že stačí jediné slovo a mohla bych Nicholasovi přivodit tak obrovský problém, že by mohlo zkrachovat celé jeho království. A on to věděl taky. I přesto dal přednost mé volbě před celým svým královstvím. I když jsem chtěla nadevše chránit Charlotte, moje srdce v tuto chvíli bilo jenom pro to, abych Nicholase za každou cenu chránila. Udělal pro mě toho už tolik, že si nezaslouží takovou "zradu". Nevím ani, jestli bych tomu měla říkat zrada, jelikož stále to byl on, kdo mi tohle navrhnul. Co s tím udělám, bylo teď jen a pouze mé rozhodnutí. Než jsem telefon ale zvedla, vozem zazněla moje jediná prosba :

,,Slib mi, že uděláte všechno, co budete moct, aby se Charlotte nic nestalo. Slib mi to!" Nicholas mě pozoroval. Prohlížel si můj vystrašený obličej. Potom se naše pohledy střetly. Nicholas se nadechl a řekl jediné slovo, které pro mě bylo klíčové : 

,,Slibuju."

Následně jsem zvedla hovor.

...

Seděly jsme s Charlotte takhle v objetí pár minut. Nicholas s Arim tam něco řešili. Po chvilce se k nám Nicholas obrátil a kývl na mě. Je čas jít. Opatrně jsem se zvedla ze země a Charlotte pomohla na nohy. Ta byla ale ještě v takovém stresu, že se ani neudržela na nohou. Za mnou se ozvaly těžké mužské kroky a vedle nás se objevil Ario, který si ode mě Charlotte převzal. Ta se ihned začala bránit a máchat kolem sebe rukama. Ario si jí přitáhl na tělo a začal se s ní pomalu pohupovat a přitom jí něco šeptal. Nedovolil jí se už ani pohnout. S naprostým překvapením jsem sledovala, jak se tělo Charlotte pomalu uvolňuje a její stále vzdorující svaly ochabují. Dokázal Charlotte uklidnit během chvíle. Tohle bych nedokázala ani já.